dlko), a foneticky skrotiti, zbor, zrcátko. Usus nč. spisovný zachovává většinou psaní etymologické. Proto bijí nám do očí odchylky písařů starších, jako na př. (abecedně podle souhlásek etymologických): droptow EvOl. 235ᵇ (m. drobtóv), z lepky Beck. 1, 250, nabral země do Lepky Háj. 204ᵃ, potſtaty ſwe ChelčP. 52ᵃ, dwie potſtatie t. 249ᵃ, lechka cena PulkLobk. 431, polechczyti Otc. 35ᵃ, nechty i zuby t. 216ᵃ, krziechkoſt t. 124ᵇ, gdes ubi Jid. 12, gda t. 116, gdўs t. 122 a j. (stč. často gd- za etymologické kd-), z bohem ChelčP. 130ᵇ a j., z druhim NRada 1690, zberu ChelčP. 108ᵇ, zbierano t. 202ᵃ, z dielniky t. 59ᵃ (s dielniky t.), abychom ſe zdijleli t. 59ᵃ, prozba t. 189ᵃ, prozbu Lact. 64ᵇ, Beck. 2, 1, k prozbie Háj. 316ᵃ, tak sě zbiehnu roty NRada 874, Swadba VelKal. 161, ſwadby ChelčP. 172ᵇ, kladbu Háj. 64ᵃ a j., klaadby Hrub. 252ᵇ, kleedba t. 285ᵇ, kleedbami t. 177ᵃ, do jedné gizdby Háj. 104ᵃ, f tezkeg žalosti Vstúp. Drk. 29, naleſti Hrad. 132ᵇ, Otc. 37ᵃ, hryſty Alb. 18ᵇ, hryfti Ol. Prov. 1, 31, ſpowiedniky ChelčP. 156ᵃ, ſtiežka t. 209, život ſtratiti t. 142ᵇ atd.; také Pal. píše spěvy 3, 2,. 357, se spíváním t. 354 atd. (vždy sp- těchto slovích).
Mnohdy drží se v jazyku starším skupina nespodobená a tedy etymologicky zachovalejší, kdežto jazyk pozdější má skupinu spodobenou. Skupina nespodobená je vysloviti těžká, ale nikoli nemožná; držela se tedy nějaký čas, tu kratší tu delší, a spodobovala se znenáhla; v češtině historické je toho několik poučných příkladů, ježto mají v době starší skupinu nespodobenou za pozdější spodobenou; mnohdy tu ovšem jest skupina spodobená vedle nespodobené. Sem patří zejména:
čbán, čber, spodob. džb-, czban Krist. 88ᵃ, džbanař KorMan. 78ᵇ, czber Vít. 93ᵃ; kontaminací vzniklo pak i psaní dčb-: dčbán Br. Zach 4, 2 a j.; –
dchoř spodob. tchoř, z dъch-; na př. dchorz Nom. 70ᵃ, Veleš. a j.; –
chřbet spodob. hřbet, z chrьbьtъ; na př. chrzbet ŽWittb. Ezech. 17, chrzbeth Pror. Dan. 10, 6; –
sbedný, nesbedný, spodob. nezbedný, ze sъ-bъdьn-; na př. češt ke mně ſbedna Rúd. 30ᵇ, neſbednu pýchú Hrad. 21ᵇ, neſbedny Táb. 1, 17; – nezbeden AlxV. 220, prchlivostí nezbednú ChelčP. 68ᵇ; –
sbožie, sbožný atp., spodob. zbož-, ze sъ-bož-; na př. zzbosĭe Jid. 120 t. j. sbožie, ve ſboſi Kunh. 151a, ſbozie ŽWittb. 104, 21, Rožmb. 30, NRada 351 a j., ſbozye Pulk. 161a, Hod. 68ᵇ, ſbozzije Štít. ř. 67a, sbozije Pr. pr. 234, t. 244, ſbozyczko Štít. uč. 92ᵇ, zzbosnў Pil. a t. j. sbožný, ſbozny Hrad. 104ᵇ a j., ſboznost Brig. 130; – zbozye AlxV. 247, t. 338, zbozzie Ol. 3. Reg. 3, 13, zboziecze Otc. 392a, ChelčP. vždy zbož-; –
sde spodob. zde, ze sьde; na př. ſde Túl. 12b, t. 72a, zzde Pil. b t. j. sde, ſde jest bóh ŽWittb. 47, 15, fde DalH. 30, Mast. 115, Alb. 29ᵃ a j.; – zde Hrad. 137a, Kat. 112 atd.; –
osdob-, spodob. ozdob-; na př. oſdobamy Stít. ř 75a, t. 95a, oſdobyl 21*
