Za nč. od mají texty nejstarší pravidelně ot, před hláskami temnými
i jasnými i indifferentními; na př. ot tebe ŽWîttb. 138, 15, ot neczyſteho Otc. 61ᵃ, ot horkoſti ŽWîttb. 18, 17, ot buoha Krist. 1ᵃ atd. Před souhláskami jasnými mění se ot v od, za bývalé ot-boha jest od-boha; tudy vzniklé od klade se pak také jinde a vůbec. Nové od je doloženo již na skl. XIII stol., od miezzieczie AlxH. 10, 35, ot pak má doklady ještě v ChelčP. k wotpuſſtienij 152ᵇ, otgjmage 209ᵇ, oteydětež 267ᵇ atd.; v době mezi tím znenáhla ot zaniká a od se šíří; převahy dosahuje od již ve stol. XV a stává se brzo pravidlem; staré ot zachováno v otvor, otevříti.
Podobně vyvinulo se přěs z býv. prěz, stsl. prêzъ (z per-zъ, jako vъ-zъ a j.), jen že tu je -s již v textech nejstarších; -z- udrželo se ve vokalizovaném přese, vyslovovaném přeze: přes to přeze všecko Kotsm. 28. přezeň BartD. 27 (záhor.) a Us.
Odtud přichází také podnět, aby analogií zvratnou stč. ostříš se změnilo v ostříž a aby slovo cizí krchof mělo gen. krchova atd. –
Dále patří sem příklady porůzné, kde změněno:
k, sk v g, zg; na př. za muzika, Veronika je východomor. muziga, Veroniga Šemb. 15, – za lokati valašské łogať BartD. 228, – za polykati laš. łygať t. 229, – za káně, kule pomor. gaňa, gula t. 30, – za brkati val. brgať t. 66, – za zink (interj.), zinklo je zing, zinglo t. 299, – z lat. encaustum, inc- je ingoust, – za skrblík je dbeč. zgrblék Btch. 438, – za mlasknouti laš. młuzgnúť t. 231, – slc. je mlaskať i mlazgať, pryskier a pľuzgier, dlask a gľask i glezg Mikl. I3 515, – za Doksan- je Dogzan-, w Dogzanech VelKal. 193, v klášteře Dogzanſkém t. 170; –
g v k, v glъt- a klutati; –
zg (zh) v zk, sk; na př. stč. vozhřivý a voskřivý, oskrzywecz Rozk. 1934, – mezh a mezk, mezh mulus ŽKlem. 31, 9, mezk ŽWîttb. t., – mozg- a mozk-, stsl. mozgъ, stč. mozk Pror. Isa. 25, 6, dial. mozg BartD. 62 (val.) a 86 (starojick.), – stč. miezha a miezka, myezha sucus Anon. 6ᵇ, myezka Synon., myeſka Nom. 69ᵃ, – rózha a rózka, rozha Vít. 35ᵇ, vsadil ruozku Adam. 205ᵇ, – stč. zábřězh a nč. zábřesk; –
z v s; na př. zrcadło dial. srcadlo BartD. 28 (zlin.), 64 (val.), 87 (stjick.), zdá se, že vlivem následujícího dále c; –
žď v šč, šť-, na př. stč. roždie MamE. 321ᵃ, nč. roští, stsl. dъždь slc. dážd stč. dešč nč. dešť; –
šť v žď; na př. zlin. žďárat BartD. 15 za č. šťárati, dbeč. žďuchnóť Btch. 440 za č. šťouchnouti; –
st v zd, dřístati-dřízdati Jg.; –
č v dž, zinčeti dial. zindžeť, železo zindží BartD. 299; –
t v d, slc. kapratie (pol. paproć atd., z paport-) č. kapradí; – dále v dial. drkati Us., dŕkať BartD. 64 (val.), dłapa t., deprvej t., naspádek
