Modl. 64ᵇ, oſdoben Pulk. 107ᵃ, oſdobite Koř. Mar. 9, 49 a j.; – ozdoba Štít. uč. 56ᵇ, t. 73ᵃ, aby ozdobyly t. 64ᵃ atd.; –
sdrav-, spodob. zdrav-, ze sъdrav-; na př. budeť ſdraua Mast. 190, ſdrawu duši Alb. 74ᵇ, ſdrawye Marg. 378, Pulk. 32ᵃ, ſdrawie Kruml. 285ᵃ, uſdrawy KatBrn. 197, neuſdrawitelny ŽMus. Deut. 32; – zdrawie Hrad. 37ᵇ, ŽWittb. 37, 4, zdranie Ol. Est. 16, 1, zdrawye AlxV. 2116, Kat. 158, zdraw Hrad. 108ᵃ, AlxV. 1869 atd.; –
tba-, spodob. dba-, z tъba- (Mikl. Et. Wtb. odvozuje slova ta z dьb-, stsl. dybati clamire, pol. dybać atp., ale stč. tba- protiví se tomu výkladu významem i hláskově); na př. od té tby i péče Otc 94ᵃ, tbaſſ na ňeho ŽGloss. 143, 3, netbay NRada 77 a j., netbayta Kat. 142, netbayucz AlxV. 1359, tbati Ol. Sap. 6, 8, mým tbanym Ol Sir. 38, 34, lidé netbawy Štít. uč. 136ᵇ, naynetbaleyſſye t. 120ᵇ; – dbati NRada 74, nedbay t. 1181, dbaty AlxV. 63, nic nedbagye t. 2129, nedbagyeſye t. 55, nedbage ChelčP. 83ᵇ (v ChelP. již vždy db-) atd.
Změna spodobou způsobená někdy zůstává, i když příčina její byla pominula. Na př. místo svtba říká se spodobeně svadba; v pl. gen. nejsou t- a -b skupeny, jest tedy právem nespodobené svateb; ale vedle toho je také svadeb, podle sg. svadba. Za stč. zšedivěti je nč. sešedivěti m. zešedivěti a podle spodobeného sšedivěti; a tak jest také sestarati se, sestárnouti m. zestar-, podle stč. sstar- m. zstar- atd.
Ze stblo, stsl. stьblo, je spodobou zdblo: ſtblo MVerb., Boh. 37, Vít. 95ᵇ, ftbla Ben. Gen. 41, 4; zdblo Boh. 35. Z toho vynecháním -d- nč. zblo, ani zbla Us. – Podobně stč. pezd, *pьzdъ anus. má gen. bzda: peſd Mast. 77, polib mě w pezd MastDrk. 181, až do bzda rkp. lék. (skl. XV stol.) Dobr. Gesch.2 288, nebudu bzdem Manž. 124; odtud i stč. pzdieti a bzdieti, pzdina a bzdina.
kd změněno spodobou náležitě v gd, jak pověděno nahoře. Tím vznikla slova stč. gda, gde, gdy. Slova tato měla patrně vliv na změnu stč. kto – nč. gdo (kdo), a střídavé kto-kdo způsobilo zase změny kde-kte, kte nebi Otc. 10ᵃ, ktežto t. 244ᵃ, a který-kderý, kdera Otc. 105ᵇ a j. V. § 369.
Prostředím spodoby vykonaly se mnohdy změny další. Na př. za býv. patdesát, šestdesát, devatdesát je spodobením -dd-, paddesát atd., a z toho pak -d-, padesát atd.: patdeſat Krist. 67ᵃ, ſſeſtdeſat Ol. 2. Mach. 12, 9, dewatdeſat Krist. 61ᵇ, – paddeſat Hrad. 114ᵇ, dewaddeſat Pulk. 65ᵃ, – padeſat Hrad. 137ᵃ, laš. šesdesát BartD. 111, padesát, devadesát nč.
Jiné případy téže změny.
255. Proměny souhlásek temných v jasné a jasných v temné vyskytují se také mimospodobu, t. j. mimo skupení se souhláskami jasnými a temnými jinými.
