Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<276277278279280281282283284>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

b) Stahováním (srov. § 477). Tu vzniká ý: z ъjь, na př. dobrý atp. z dobrъjь atd.; – z ъji, na př. pl. gen. dobrých atp. z dobrъjich atd.; – z yjь, yj, na př. stč. ký (vedle kyj), gen. kyje atd., z kyjь, kyj; že bylo také stažením vzniklé ký, dosvědčují tvary pozdější kaj, vzav kay bil je Háj. 274ᵃ ten kay t. 306ᵃ, a kej, veliký keg Lún. ort. 1620 (instr. tím kygem t.); pro tvary kaj; a kej dlužno starší ký předpokládati; – výdu z vyjdu, pův. vyjьd- ; že bylo stažením vzniklé výd-, dosvědčuje tvar vajd-, wayducz Vít. 34ᵇ; – z yji, na př. pl. instr. masc. neutr. dobrými atp. z dobryjimi atd.; – impt. krý. krýte atp. z kryji, kryjite atd.; tvary kryj, kryjte, jsou novotvary, texty staré mají jenom krý, krýte, a totéž dlužno předpokládati pro pozdější obměny kraj, krajte nč. krej, krejte, na př. tiem sě luhem may Chir. 274ᵇ krayte ſe Comest. 112ᵃ, vždy sě rád mey NRada 1636, ſkreyte ſe Br. Jer. 49, 30.

y (ý) se mění v i (í).

Jak v § 212 vyloženo, znělo y široce, rozdílně od úzkého i; znělo tedy byly jinak než bili, vysoký jinak než viseti atd., a znělo y a i rozdílné nejen po souhláskách tvrdých (ty atd.) a měkkých (ťi atd.), ale také po obojetných. V nynější pak výslovnosti je tu těžko postihnouti rozdílu, byly vyslovujeme většinou jako bili atd., y zní jako i, ý jako í; změnilo se tedy během času znění y, ý ve znění i, í.

Změna tato je poměrné mladá. S vývojem českého pravopisu v XIV–XVI stol. šíří se – jak nahoře ukázáno – také správnost stran y a i; poněvadž se nelze domnívati, že by písaři té doby byli uměli lišiti y a i theoreticky, musíme míti za to, že y a i lišily se v té době ještě prakticky, t. j. že byly znělo jinak než bili atd., že tedy y ještě nebylo změněno v i. Také nebylo ý ješté změněno v í, když se rozšiřovalo v aj, ej; jinak bylo by se podle býti (esse)-bajti-bejti bylo změnilo také bíti (ferire) v bajti a bejti. Nejedlému (Gramm. 1804 str. 7 sl.) znělo ještě nedávno po retnicích y hruběji (gröber), i jemněji (feiner) a byl rozdíl u výslovnosti mezi byl, ti, pytel, r a bil, ti, pitel, r. A bedlivým pozorováním poznává se dosud nějaký rozdíl mezi y a i v byla da, byl bit (Dolanský l. c. 64). Podle všeho toho podobá se, že změna y-i, pokud je provedena, stala se během XVII-XVIII stol.

Na pohled zdá se, že sem patří také tisíc m. tys-, stsl. tysąšta atd. Ale tisíc stč. tiśúc je v češtině již v textech nejstarších, czizucz AlxH. 8, 28 atd., je to tedy změna stářím rozdílná od změny naší. Původ její je temný.

Také v č. řih-, říhati, řihnouti, vedle stsl. rygati, rus. rygatь atd. jest -i- staré; sr. stsl. rigati vedle ryg-, pol. rzygać.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).