(domaži.); – sršen, sršeň, stsl. srьšenь, pol. sierszeń gen. sierszenia (v. siersznia), sršán chod. 34; – čečetka rus. čečetъ, čečatka, stč. czeczetka Rozk. 398, czeczatka Nom. 64ᵃ; – čelo, dial. čalo Kotsm. 8 (v Písecku);
– čelist, čalusti BartD. 98 (lašsk.); – včela, dial. včala chod. 35, včála Kotsm. 8 (v Písecku); – čep (u sudu), doudl. a chod. čap Kotsm. 7, chod. 35; – jehla, dial. jahla chod. 35, doudl. Kotsm. 7 a 12, mor. BartD. 84 (starojick.); – jelen, jaleň BartD. 98 (lašsk.), jalenek pijaval Suš. 523;
– jeseň stsl. jesenь, slc. jaseň; – jezevec, dial. jazovec BartD. 7 (zlin.);
– jezero, dial. jazero t. 29 (pomor.), do jazera Suš. 40 (opav.), slc. jazero;
– hřeblo, dial. hřablo Šemb. 21 (stř.-česk.), řablo chod. 35; – vřes, dial. břasa chod. 35; – skořep- (ze skořip-), pod ſſkorziepku LékA. 65ᵇ, skořápka Us.; – klepeto, dial. klapeto BartD. 84 (stjick.); – lehký, lahký t. 29 (pomor.), adv. lehky, dial. lachky Kotsm. 10 (doudl., o chůzi); tak lze vykládati i slc. lahký, odvozované jindy z lęg-, v. § 52.
Adjektiva smečanský v. smečenský (jm. zákl. Smečno), dominus Smeczansky TomZ. 1486 h. 159, a kopidlanský nč. kopidlenský (jm. zákl. Kopidlno), Kopydlanſký VelKal. 283, Háj. 462ᵃ, vznikla buď touže změnou e-a, anebo analogií podle lužanský atp.
V dokladech těchto je změna e-a provedena v slabikách měkkých že, še, če, ře, le. V kvalitě těchto slabik hledati jest i příčinu změny tu vykonané. Jiného druhu je změna e-a po souhláskách tvrdých, doložená několika příklady, jako karak m. kterak chod. 35, naštojce m. neštovice t., slc. barla m. berla, pohrab m. pohřeb Škult. 311 (podle hrabati) a j.–
Místo šel bývá stč. šal: by neſſal na vojnu AlxV. 2239, mnohý doſſal núzě t. 1643, čas przyſſal t. 1498, przyſſal čas trudný t. 2068, by sě s královú neſſal t. j. nesšal Trist. 254 (rým: nenechal); to mohlo vzniknouti buď změnou hláskovou, jako čelo-čalo, řešeto-řešato atd., – buď zvratnou analogií : v době, ze které máme -šal doloženo, říká se místo a vedle náležitého hořěl, visěl, letěl atp. také odchylně hořal, visal, leťal atd. místo a vedle náležitého slyšal také odchylně slyšěl n. slyšel atd., usus kolísá mezi ěl (-el) a -al-, a tu vzniklo také šal vedle šel. –
Rozdílné čekati a čakati jest nejen v češtině, nýbrž ve slovanštině vůbec: stsl. čakati i čekati, pol. czakać i czekać, sln. čakati, srbchorv. čekati atd. Není v něm. tedy změna jako v č. dial. čelo-čalo atd., ani přehláska jako v čas-čěsi; rozdíl je zde kvantitativní, čaka- je z čēka-. – Slc. je místy také žart, čart, čarný Škult. 450, 457, Koll. Zpěv. 1, 72 a j., jako v pol., a vyskytuje se -a za -e častěji, v. Pastrn. 9 sl.
V chřestěti chřastěti Šemb. 21 (stř.-česk.), – třesk-, třískati třáskati,
– pleskati (stsl. pleskati) pláskati, – šplechtati šplachtati, – brebtati brabtati BartD. 29 (hrozenk.) změna chřest-chřast, třesk-třask- atd. souvisí s pojetím onomatopojickým.
V chodských gen. pl. semán, polán, klevát, klepát chod. 35 m. -en,
