99ᵃ; -přěž, v čistéj ſprzyezzy Rúd. 10ᵇ; – dial. mor. zapřahł BartD. 29 (pomor.), zapříhł t. a 7 (zlin.), zapříhnúť t. 78 (val.) atd., slc. spraž, spraženie, spriahať; sem klade se také nč. přaska, přeska, stč. přěcka, przeczka Lact. 68d, slc. pracka, pol. przęcka a przęczka;
-ręb-, stsl. jarębъ perdix; č. jeřáb (strom i pták), slc. jarab; adj. jeřabatý kropenatý; jeřabina, stč. jěřěbina, gerzyebyny Rozk. 1195; –stsl. jastrębъ č. jestřáb, slc. jastrab; jm. místní Jěstřěbicě a Jěstřěbie, Gyestrzebycze UrbE. 138, de Gestrzeby TomZ. 1416 st. 190; –
ręd-, stsl. rędъ ordo; č. řád, pořád, úřad; sg. lok. stč. řiedě, pořiedě, úřėdě, po svém rsiedye JidDrk. 107, ve všem rzyedie Kat. 26, ve všem porziedie Kat. 16, w urziedie Rožmb. 70, v svém vrzyedye DalC. 95; pl. lok. úřědiech, v jich přěslavných vrziedyech Pass. 526; v nč. přehláska analogií zrušena; – úřední, úředník a úřadní, úřadník; – řiediti říditi, ředitel, novotvar řáditi, s významem odlišeným; – slc. riad, riadiť, riaditel´, úrad, úradnik atd.; –
sęd, stsl. sêsti praes. sędą, stč. praes. sadu, sědeš atd., (já) s nemilostivými neſadu ŽKlem. 25, 5, když ſyedeſſ za stól Modl. 107ᵇ, (člověk) ſyede sám Alb. 34ᵇ, ať syny má ſyedeta Koř. Mat. 20, 21, (my) na rúčie (koně) wſyedem Pror. 22ᵃ, když ſiedete ŽKlem. 126, 2, synové jich ſadu na stolici tvéj t. 131, 12; impt. sěď, wſyed na kóň Pulk. 4ᵇ, ſiedyz brzo Krist. 67ᵃ, oſiedmy zemi Comest. 125ᵇ, tuto ſiedte a vizte Hrad. 50ᵇ; impf. sědiech stsl. sędêachъ, když na kampna wſſedyeſſe Mast. 5ᵃ; part. sada, poslúchaj mne tuto ſſada AlxV. 202, Ježiuš ſada na úporu vece Hrad. 78ᵇ, ſaducz Ol. Deut. 21, 13; – stč. sadnúti, ſadnvce na zemi HusPost. 134ᵇ, praes. sadnu (nedoloženo), sėdneš atd., slc. sadnúť, mor. dial. sadnúc BartD. 40 (hroz.); analogií také stč. sėdnúti, sednouti m. sad-; –
sęg-, stsl. sęgnąti extendere; stč. praes. -sahu, -sěžeš atd., jáť prziſahu
Ol. Gen. 21, 24, ty mi przyſezeſs Troj. 21ᵇ, otprzyſyeze ſye ten Rožmb. 117, svědkové prziſahv na kříži ODub. 15; impt. -sěz, prziſſiez ml Pass. 505, dva pomocníky odprzyſiezta Rožmb. 69, prziſieżte mi Ol. Jos. 2, 12; aor. 3. sg. -sěže, pústenník doſieze deščky Kat. 38, král p'ſieze iuravit Koř. Mark. 6, 23; zaprziſiezeſta sobě Ol. Gen. 21, 31, ſprziſezechu ſie židé Comest. 240ᵃ; inf. -sieci, obſieczi Kat. 78, póvod má przyſyeczy Rožmb. 22; part. -sáhl, -siehli, przyſahl Štít. ř. 106ᵇ, doſyehly toho t. 106ᵃ; part. -sáh, -siehši, doſiehſſy klíčóv Trist. 372; part. -sěžen, neobſyezenu dobrotú Modl. 21ᵃ, subst. verb. ſprzyſezenie 268ᵇ; – praes. stč. sáhnu, siehneš atd., tak cti doſiehneſs NRada 1476 B., když (měsiec) hor doſyehne AlxV. 2403, sotně málo na loket ſyehnem Alb. 83ᵇ; impt. siehni, doſyehni života Koř. 1. Tim. 6, 12; impf. siehniech, (žena) co dosiehnieše DalJ. 20 Ff; inf. sáhnúti, doſahnuty Alb. 83ᵇ; part. sáhna,. doſahna AlxV. 1473; sáhati; slc. siahnuť, siahať; v nč. provedeno většinou jednostejné sáh-, dílem také
