wztrzaſu ſye mé kosti t. 121ᵇ; impt. třěs atd., otrzyes ſye z prachu Pror.
39ᵇ, prach otrziefte Krist. 50ᵃ; impf. třěsiech, paní fie trzieſfieſſe Hrad. 141ᵇ, trzyeſyechu ſye Pror. 116ᵇ; aor. třěsech, třěse, pl. 3. třěsechu, třasú, já fie zſtrzeſech Nikod. 74, země ſie potrzieſſe Pass. 322, tu sě strachem třesechu ŠtítV. 147, všichni údi v ňem ſie wztrzaſu Hrad. 145ᵃ; inf. třiesti, jablek natrsiezzty Jid. 80; part. třasa, trzaſa fie Pass. 342, trzaſuce ſieOl. Sap. 17, 9; třásl,'třiesli, potrzaſl Pass. 463, země trſaſla ſie ŽKlem.75, 9, trſaſlo ſie jest srdce mé t. 118, 161, wztrſaſla ſta ſie rty má t. Hab.16, (oni) sě trzyeſly Kat. 2, od toho sú ſye potrzyeſly Pror. 100ᵇ, bydliščě jich potrzyaſla ſye t. 98ᵃ, potrzyaſly ſye kosti mé t. 71ᵇ; třěsen, kosti potrzyeſſene Koř. Mat. 12, 20; třěsenie, trzyeſenye Pror. 24ᵃ atd.; odchylka vyskytuje se zřídka a skoro jen v textech pozdějších: (já) otrzyeſu s sebe vešken prach Štít. ř. 132ᵃ, zatrzaſie ſie wladarz Comest. 269ᵃ, trzaſti Lact. 202ᵃ, třesa se Trist. 122, trzieſucz ſie NRada 594, trziſl ſe bratr EvOl.44b; v nč. střídá se třas- a třes- dílem bez pravidla: třasu a třesu, třasohlavej Kotsm. 6 (doudl.) a třesohlavý atd., dílem ustálilo se tu jednostejné -a-, tu -e-, -í- (z – ie-): impt. třes, part. třesen, třesení, třásl, třásli, chod. třís, třísla, třísli; dial. zatřasu, natřasu Suš. 384, natřesu t. 385, srdečko se třase t. 452, se třese t. 410, slc. triasť; –
vęd-, stsl. uvęnąti, uvędati marcescere; stč. praes. vadnu, vědneš atd., srdce v túhách wyedne Rúd. 26ᵃ, (oni) zwadnu ŽKlem. 36, 2; impf. vědniech, wiedniech ŽGloss. 118, 158, ŽBrn. t., wiednyech ŽWittb. t.; v nč. provedeno jednostejné -a-, vadnu, vadneš atd.; dial. mor. vadnu, vadneš BartD. 78 (val.), vjadnúc t. 40 (hrozenk.), slc. vädnúť; –
vet-, stsl. vęšte; č. váce-, viece, více, věcší, větší; starožitné váce- uchránilo se přehlásky ve jménech vlastních Wacemil KosmA. III, 48 (z r. 1154), Wacezlaum Kosm4. III, 22, ſwateho waczſlawa DalC. 52 Venceslaus jazykem slovanským waczlaw slove a tak z toho slova vykládá sě wetſſye ſlawa PulkR. 6ᵇ (wieczſſye ſlawa PulkL. 13, una ex his vocabitur Maior Gloria Kosm. I, 9) atd., dosud; Wecemil List. 1225, loricam Wyeczemilonis Lún. ks. 1394, Wyeczemyſla (akk.) Pulk. 90ᵃ; dial. najvatšemu zbojničkovi Suš. 134, slc. viac, viacej, väcšina; –
vęz~, stsl. vęzą vęsti ligare, vęzati, vęzêti prehendi, č. vázati, váznouti, vězěti atd.; – stč. praes. vazu, vězeš atd., (lilie) ani přadú ani wazu EvSeitst. Mat. 6, 28; part. vaza, což matka šijíc a wazucz vydělala Krist.28´, matka wazucz a šijíc potřěby dobýváše t. 32ᵃ; inf. vi zti, vwieżti (sic) irretire SlovKlem. 16ᵇ; part. vězen, abych pravil viezeným odpušťenie HusPost. 10ᵃ; subst. verb. vězenie, wiezenye ŽKlem. 52, 7 atd.; bez přehlásky žádané: wazene rukavicě acu picta SlovKlem. 27ᵇ, mázdřice wazena z žil Sal. 775 atd.; v nč. slovesa toho není; – stč. praes. váznu, viezneš v ňemžto (hřiechu) sám waznu Rúd. 9ᵇ, uwyezne-li trn v noze Štít. uč 66ᵇ, (krokodil) na hák zawjzne Har. 2, 236, ti waznu Štít. uč. 84ᵃ; aor.
