3. sg. věze, pl. vazú, (Absolon) vuieze za hlavu Ol. 2. Reg. 18, 9, mnoho sto koní uwazu v onom piescě AlxV. 2183; part. vázl, váznul, veliká moc ryb v sieti zwazla Krist. 110ᵇ, (ovcě) v blátě zwaznuly Brig. 84; odchylkou pl. 3. vwieznu Mill. 125ᵇ, part. vwjzlo Har. 142, dial. huvíznout, huvíz, huvízla chod. 34 a Šemb. 16; – stč. praes. viežu atd., (já) jej ſwyezy AlxV. 1008, sám sě ſwyezes t. 290, nezawjžeš úst Br. Deut. 25, 4, kto wyeze ſye v to Alb. 14ᵇ, wieže ChelčPost. 90ᵃ, kohož ſwižete.. kohož rozwiežete t. 252ᵇ, pyšní nezawiži ſe t. 21ᵃ, ſwjžj Br. Ex. 28, 28; impt. věž, ty jeho rozwiez Pass. 352, 1ozwiež Háj. 19ᵃ, přiskočiec ve ň ſie uwiezte a jmúce jej dobřě ſwiezte Hrad. 78ᵇ, ſwiežtež jej ChelčP. 58ᵃ; part. viežúc-, mní sě se mnú viesìe cěpy Jid. 102, swijžjce je Háj. 256ᵇ atd.; odchylka važ- vyskytuje se až později: pl. 3. ſwažij ChelčP. 28ᵇ, ſwažte (koukol) t. 58ᵇ, vwaž ſe v panství Háj. 125b, uvažme se v dědictví Br. NZák. 51ᵃ; v nč. provedeno važ- podle vaz- tvarů infinitivních; dial. vjazac BartD. 40 (hrozenk.), slc. viazať; –
zęb-, stsl. zębsti dilacerare; praes. stč. zabu, zěbeš, nedoloženo, nč.3. sg. zebe, 3. pl. zebou, dial. zabou; inf. zábsti, part. zábl, záblo; dial. zíbst, zíblo Šemb. 21 (středočesk. a chod.), uzíbnut, ozíbe mne BartD. 7 (zlin.), záblo t. 29 (pomor.), slc. ziabsť; –
zęt-, stsl. zętь; č. zět, zeť; dial. mor. zať Suš. 148, zac BartD. 40 (hrozenk.), slc. zať; –
žęd-, stsl. žędati sitire, žędêti cupere, žęžda sitis, pol. žądać; č. žádati, žádost, slc. žiadať, žiadosť; č. žádný nullus, dial. mor. žjáden BartD. 40 (hrozenk.), žiáden t. 44 (březovsk.), slc. žiadny, žiadon patří bud také sem (k žęd-, z koř. gend-), anebo pochází spolu se stsl. žadati desideraie a pol. žadny, žaden ze žad- (z gēd-, koř. ged-, žьdati); stč. žěditi sě, na něž (peníze) sě lakomě siedyſſ Jid. 139, (člověk) sě zedij po tom Štít. uč. 100ᵇ, což neslušie po tom sě zlá mysl viece zžedí Štít. (Výb. 1, 724); part. zedie ſie aby k někakému přišel duostojenství BrigF. 145ᵃ, źediecz ſie po spravedlnosti ŠtítMus. 99ᵃ, takú žádostí máš sě ziediti Kruml. 307ᵇ, přieliš ſe żedil ŠtítOpat. 359; – stč. žiezě, w ziezy in siti ŽWittb. 103, 11, (trpěl) hlad a ziezy Pass. 51; –žiezn, zyezn tvú Modl. 59ᵃ; – žieziti sě, žiezivý, žiezlivý, žieznivý, žiezněti, žiezniti atd., ziezila ſie dušě sitivit ŽWittb. 62, 2, zyezywy sitientes t. 106, 5, zieezlyw EvZimn. 17, zieznyegiuci sitientes ŽKlem. 106, 5, Kristus žieznil Kruml. 21ᵃ atd., nč. žíz-.
Sem patří dále přehlásky v infinitivních tvarech sloves vzoru píti stč. pieti, pnu, totiž sloves -čieti (praes. -čnu), jieti (jmu), kléti, mieti (mnu), pieti, tieti, žieti (žmuu) a žieti (žnu). Tvary, které sem patří, jsou: inf. píti nč. p/ti, stsl. pęti, rozpieti Hrad. 87ᵇ, most kožemi popijeti Alxp. 44, przygijety Štít. ř. 39ᵇ, pogieeti KřižB. 76ᵃ atd.; dial. zapíť, utíť, žíť BartD. 83 (hranick.); a naproti tomu novotvary s -a-: ṕat, žat,
