také ze ŽKlem. 106,11: radu nawiſfieho roznyedrzili ſu irritaverunt, m. roznietřili; –
klęk-, stsl. klęknąti, klęčati inclinari, klęcati claudicare; slc. klaknúť, klačať; mor. hrozenk. klaknúc, klačac BartD. 42; staromor. klak-, každý klaknete MüllB. 61S, klaknite na svá kolena t. 620; č. klek-, kleknouti, klekati, klečěti, stč. kléceti claudicare nč. klíceti; – sem patří také klękv pol. klęk, slc. klač č. kleč (kosodřevina, držadlo u pluhu); –
klęs-pol. klęsnąć, lit. klemšioti neobratně choditi; č. klesnouti, klesati; slc. klesnúť, klesať. snad vlivem češtiny; –
ledv-, stsl. lędvьje lumbi; slc. ladvina, č. ledví, ledvina; – lęg-, stsl. lęgą (inf. lešti) atd.; slc. lahnúť; dial. mor. lahnúť BartD. 44 (břez.), lahnu, lahně (hrozenk.); v č. je lah- doloženo jen v DalV. 11: mužie v Libici lahú (aor. 3. plur., k inf. *lęgnati); –
lęch-, stč. lech; –
lęk-, stsl. lęką, lęšti curvare; č. křivo-laký, stč. též křivo-leký, krziwoleky MamF. 95ᵃ a j., – a lécěti, 1íceti na ptáky, léknouti nč. líknouti; ve významu přeneseném leknouti se slc. laknúť sa, lekati mor. lakat BartD. 29) (pomor.); –
męso stsl., slc. mäso, mor. dial. mjaso BartD. 40 (hrozenk ), č. maso; odtud i stsl. męzdra č. mázdra, mízdřiti z miezdřiti = maso s kůže stažené ostruhovati; –
-mę-, stsl. po-mę-nąti meminisse; stč. praes. pomanu, poměneš atd., ač zapomanu ŽKlem. 136, 5, když sě rozpomyeneſſ Modl. 181ᵃ, člověk mnoho zapomyene ale bóh nezapomyene Alb. 53ᵇ, (nepřietelé) zapomanu ŽWittb. 58, 12; impt. -poměň atd., zpomyen na to Modl. 104ᵃ; impf. -poměniech atd., když zpomieniechom Siona ŽWittb. 136, 1; aor. -pomanuch; inf. -pomanúti; part. -pomana; -pomanul; -pomanuv; -pomanut; analogií vznikají tvary odchylné: (já) sě rozpomyenu Modl. 4ᵃ, když sě rozpomanefſ t. 107ᵇ, sám zapomane Alb. 37ᵃ, inf. napomyenuty ŠtítVyš. 4ᵇ, zapomenuli ŽWittb. 77, 7, napomyenut jsa Koř. Mat. 2, 22; v nč. provedeno veskrze -me-; – odchylné slc. pomenuť atd. hlásí se k stsl. pomênąti; – sem patří také -męt-, stsl. pamętь, slc. pamäť, pamätovať, č. pamět, pamětidlo, pamietidlo memoriale ŽKap. 134, 13, pamětivý, pamyetiw fem byl ŽKlem. 118, 35, pamětník, pamětný a památný, pamėtlivý a památlivý, pamatlyw EvOl. 111ᵇ pamatovati, památka atd.; –
męk-, stsl. mękъkъ mollis; slc. mäkký, mor. ḿakký BartD. 29 (pomor.), mjakký t. 40 (hrozenk.), č. měkký; stč. měčiti, stsl. męčiti, palicěmi myeċzen Mast. 65, srov. stsl. kyjemь męčitь je Mikl. Lex.; sem patří snad také dial. mor. ḿagnuť = praštiti BartD. 78 (rožn.); –
męt-, stsl. mętą, męsti turbare; slc. másť (m. miasť); stč. praes. matu, měteš atd., ktož zmyete (přísahu) ODub. 22; inf. miesti, musil hlínu myefty DalC. 76; part. mátl, mietli, přísahu zmátl Řpz. 89, Němci nám řeč zmítli
