když další koncovka k ní zavdává příčinu; tedy adv. (sg. lok.) sčěstně, ſczyeſtnye Pulk. 35ᵇ; pl. nom. sčěstní, vy mordéři nezczieſtny Trist. 114; kompt. sčěstnějí, by kraloval ſſczeſtnyegije Štít. ř. 40ᵇ; v nč. provedla analogie jednostejné šťast-; –
dęk-, pol. dzięk, dzięka, č. diek m., dieka f., dík, díka, dékovati, slc. ďak, ďaka, ďakovať; – odtud vděčný slc. vďačný; –
dęt-, pol. dzięcielina, rus. djatlina; slc. ďatelina, dial. mor. jatelina BartD. 7 (zlin.), jatel t. 15 a Suš. 250 atd., stč. dčtel, dietel MamP. 14ᵇ, nč. jetel;,–
dręzg-, stsl. dręzga silva; Drážďany; dřiezha, drzyzhy AlxV. 1577, drzyzky Kat. v. 2885; –
ględ-, stsl. ględati, ględêti videre; stč. hladati quaerere, čso zde hladate Hrad. 25ᵇ a j., a hleděti videre, spectare, slc. hladať a hladeť; stč. ohlad, v ohlady Kat. 12 (:rady, rkp. odchylkou ohledy), slc. ohlad; v nč. všude analogií jednostejné hled-; -
gręd-, stsl. gręda trabs; stč. hřada, hrzada Nom. 68ᵇ, na hrzadu PulkLobk. 434; dat. lok. hřědě, na hrziedie Hrad. 84ᵇ, na hrziedye t. 95ᵇ; s tím souvisí také hřiedel nč. hřídel, slc. hriadel, pol. grządziel; –
gręz-, stsl. gręznąti immergi; stč. praes.-hřaznu, -hřězneš atd., (oheň) whrziezne v tělo Sal. 386, v ňemž vhrzezne Štít. uč. 106ᵃ; aor. 3. sg. hřěze, sedm (volóv) wyhrzize (m. vyhřěze) Ol. Gen. 41, 3; 3. pl. hřazú, ludé zahrzazu v onom piescě AlxV. 2184; part. hřazl, abych neuhrzazl ŽKlem. 68, 15, uhrzazla noha tvá ve krvi t. 67, 24; odchylkou hřězl, aby zahrzezl Štít. ř. 181ᵃ, pěsti (dítěte v matce) ſu whrzezly v duolky očí Sal. 210: –
chręd-, stsl. chręnąti esurire; praes. chřadnu, chřědneš atd., lidé chrzadnu strachem Krist. 84ᵃ, zchrzadnv hory tabescent Pror. Isa. 34, 3, proč tak chrziedneſs Ol. 2. Reg. 13, 4, (země) vchrziedne t. Am. 9, 5, srdce chrzyedne Rúd. 26ᵃ; part. chřadna, chrzadna strachem ŠtítMus. 55ᵃ; part. chřadl, chřědli, (oni) vchrzyedly sú Pror. Jer. Lament. 4, 9, (děti) sú chrzadly t., Threni 2. lamed; v nč. provedeno jednostejné chřad-; –
jęčьmy stsl., slc. jačmeň, mor. dial. jačmeň, jačmen Suš. 307, 546 a j. č. jěčmen, ječmen; –
jęk-, stsl. jęčati gemere, slc. jačať, valašské jak č. jěk BartD. 60; slc. zajákať Jg., č. jěčěti, ječeti, zajíkati se; – jěřěb- a jěstřěb- v. ręb-; – jetel v. dęt-; –
jętr-, stsl. jętro iecur; č. játra; stč. jatrnice (žíla jatrní), s iatrniczi LékA. 17ᵃ; jietrnicě, gyetrnyczye Rozk. 853, nč. jitrnice (zkrác.), pol. jętrznica; –
jętr-, stsl. -jętriti, obъjętriti ardere facere, pol. jątrzyć; slc. jatriť, č. jietřiti, jítřiti, rány ſie getrzyty budú Chir. 256ᵃ; sem patří bezpochyby
