jašč-, jěšč-, stsl. jašterъ lacerta, dial. mor. jaščerka BartD. 84 (starojick.), slc jašter, jašterka, stč. jěščer, gieſcer ŽGloss. 103, 26, gieſczerczieho ploda Hrad. 12ᵃ; –
jašut-, jěšut-, stsl. ašutь, jašutь frustra, stč. jěšut-, nč. ješit-, na př. gieſſiut vanitas Hrad. 118ᵇ, gieſſyutenſtwie ŽWittb. 118, 37, řěč gyeſutna Túl. 56ᵃ; –
jav-, jěv-, stč. sg. nom. akk. javo, lok. jěvě, na př. blud na yawo vynide DalC. 90, ten sě na gyewye zračí AlxV. 1333; stsl. javiti, slc. javiť, č. jěviti, zgyewyty Mast. 355; vedle zjěviti, zjěvný je také stč. zěviti, zěvný manifestus; v nč. provedeno analogií všude jednostejné jev-; –
jazva stsl., č. jiezva vulnus, jiezviti vulnerare; jiezvina, lišky mají své giezwiny Kruml. 317ᵃ; místo jiezva nč. jízva čekáme jázva, a k tomu na př. dat. lok. jiezvě, přehláska rozšířila se tu přes míru; –
jazvъ, jazvьcь stsl., zlin. jazovec BartD. 7, slc. jazvec, stč. jězvec, gyezwecz Vít. 94ᵃ; sem patří také gezwecz latro Veleš.: *jazva = fovea, jězvec = kdo v doupěti se zdržuje; –
jaždž pol., č. jěždík; –
šáliti, šieliti, na př bohové sú je (Řeky) svými odpovědmi ſſelili Troj. 213ᵇ, sú od svých modl ſſieleny Mill. 78, také ſſyelenie t. 35ᵃ; –
ščáva, ščěvík nč. šťovík, na př. ſczyewyk RostlD. 61ᵇ a j., pol. szczawik; –
šmat-, šmět-, šmatati, šmětiti, na př. dokad (já) neuzři v jeho rukú jiezvy a ſſmyety (sic) svým prstem v to miesto, ješto hřebové tčali, a ſſmyety svú rukú v jeho bok Krist. 110ᵃ, poſſmyette a vizte t. 109ᵇ; tu třeba bráti celé skupení šḿ- za měkké; –
žáda expectatio, desiderium, sg. lok. žiedě, při tvej ziedie Kat. 36 (mohlo by býti také ze *žęda); –
žal-, žěl-, stsl. žalь indecl. dolor, č. žalost a žěl, žěleti atd.; em nepatří stč. želář (z franc. geole, střlat. geolarius), změněné podle žalost a žalovati v nč. žalář; –
žas-, žěs-, stsl. žasiti terrere, žasati sę perterreri, žasnąti stupefieri atd., stč. žásati sě a žěsiti, slc. užasiť, na př. nezaſay ſye Krist. 2ᵃ, kterakžkoli bolest jeho zeſyeſſe Otc. 8ᵇ, – praes. žasnu, žěsneš atd., zzaſnu (zžasnú) ſye kniežata Pror. Isa. 31, 9, vzieſſnet ſie nebožátko Hrad. 135ᵃ, – aor. žas, žěse atd., (Nero) sě usiezze (t. j. užěse) ApD. c, všichni sě uzaſſu Hrad. 25ᵇ, – part. žasl žěsli, žásl žiesli, Malchus uzaſl sě Pass. 365, ti velmi sě vzieſly t. 34, bratřie sě zzieſly byli Ol. Gen. 42, 35, – part. žas, žěsši, vzaſ sě padl na tvář Pror. 119ᵃ, (Sara) vżieſſi sě Ol. Gen. 18, 15, sě zżiesſſe t. 43, 18, – part. žěsen, vzzeſeno strachem všecko panstvie Nikod. 74ᵃ – subst. žěsenie, úžěst, tiem vzeſſenim Mand. 9ᵃ, vzieſt pavor Exod. 15, 10; – v nč., pokud slova ta jsou zachována, provedeno analogií skoro všude jednostejné žas-.
