Káčách. instr. Káčami; tak bývá i v podobných appellativech, jež jsou skoro veskrze významu potupného: báťa, huhňa atd.; –
ve vz. paní (sudí) v pl. instr. paniemi nč. paními z paňámi, psl. panьjami; – v du. dat. instr. paniema, pl. dat paniem a lok. paniech (nedoloženo) je přehláska opět analogií; –
ve sklonění zájmenném v sg. nom. fem., du. nom. akk. masc. a plur. nom. akk. neutr. našě atp., dial. mor. a slc. naša, psl. naša; stejné má je staženo z moja dříve, než se přehlasovalo, m- tu není měkké a proto zůstalo -á nepřehlasováno.
100. Případy s přehláskou a, á v ě, ie, kde a, á je z psl ę.
A) a, á (z ę) přehlasováno v ě, ie v nitru slov.
Sem patří především přehlásky v slabikách kořenných: blęd-, stsl. blęsti delirare, stč. praes. bladu (nedoloženo), bledeš atd., co bledeſs Hod. 83ᵇ, bledete Kat. 120; impt. nebled Tkadl. 17ᵇ; inf. neroďte blefty DalC. 34; –
bręk-, stsl. bręčati sonare, stč. břěčěti, nechať brzeczy NRada (B) 619;
– sem patří také bręci-, stsl. bręšti-, ve jm. os. Bŕacislav, Břecislav, Břětislav, podle PulkR. 39ᵇ = zvuk chvály, gme Brzveczyflaw, jenž toliko jest řečeno chwala geho nebo zwuk chwaly; strus. Brjačislavъ; stč. brzyeczyslaw DalC. 41, brzieciſlaw Hrad. 14ᵃ, brziecziſlawa DalH. 42, Brzyetyflaw Pass. 314 a j.; nepřehlasované -a- zachovalo se přes časové hranice této změny, poněvadž bylo isolováno ve jméně osobním, na př. Bracizlaus KosmA 2, l t. 2, 2, Kosm1. 2, 1 a 2, 2 a j., Bracizlaus TomZ. 1055 h. 121, braczyſlaw DalH. 42, braciſlaw t., braczyſlaw DalC. 42, syna braczyflawa t. 50 a j., Bratislav DalJ. 42 z rkp. Ff.; odtud i jméno místní Bŕaclav, Břěcislav, Břěclav, Braczlaw Reg. HI a UrbR. 66, (hrad) Brzyeczyſlaw Pulk. 142ᵃ; –
cęt-, stsl. cęta numus, č. cat- nedoloženo, cěto- s přehláskou analogickou ve jm. m. Cětoraze, od Czietoraz UrbR. 160; cětka, z cętьka, cethky lunulas MamV.; -
čęd-, stsl. čędo infans; stč. čáda, milá čádo Čtv. Rozb. 694; sčědie, stsl. isčędьje, mé ſciedye progenies Ol. Job. 31, 8; –
čęst-, stsl. čęstъ densus; č. častý; adv. čěstě, kdež chzieztye skytú hrále AlxH.‘8, 24, lépe by bylo neczyeftye bývati u mše než z czaſteho bývanie nebýti tbavu mše Štít. uč. 123ᵇ; kompt. čěstějí, by czyeſtyegije vzpomínali Štít. ř. 123ᵃ, čím czeſtyegye ji (vrbu) obrúbáš Štít. uč. 84ᵃ; nč. častěji atd.; –
čęst-, stsl. čęstь pars; stč. nom. čiest z částь (v. § 95, 4), gen. čiesti atd., czieft ŽWittb. 10, 7 aj., czéſt Ol. Gen. 48, 22; nč. část, částka;
– odtud jest odvozeno subst. stč. sčěstie nč. štěstí, a adj. sčastný nč. šťastný, stsl. sъčęstьnъ particeps; – v adj. sčast(ь)ný bývalé -ь- záhy zaniklo a nepůsobilo již v době přehlásky, a bývá tu tedy přehláska, jen
