vzniklé), nebo střídnice za ę. Na př. duša přehlasováno dušě, slušáte (staž. z psl. slušajete) přehl. slušiete, počat psl. počętъ přehl. počětie, řád psl. rędъ přehl. řiediti.
99. Případy s přehláskou a-ě a á-ie, kde a, á je z psl. a (v tom
i případy, kde á je v slabice vzniklé stažením).
A) a, á (z psl. a) přehlasováno v ě, ie v nitru slov.
Sem patří především přehlásky v slabikách kořenných:
čas, čěs-, sg. nom. čas, stč. vok. čěse, lok. čěsě, plur. nom. čěsi, lok. čěsiech, na př. mój zlý nechziezze ApD. c, v tom smutném czieſſīe UmR. 204, v kterém czyeſſye DětJež. 8ᵃ, biechu u vojště lítí czyeſy AlxV. 1565, po chzieziech AlxH. 10, 12; počěsie, poczyeſye Modl. 30ᵃ, morſke nepoczieſie Mill. 101ᵇ atd.; potom přehláska zrušena, t. j. analogií provedeno všude jednostejné čas-: sg. vok. čase, počasí atd.; –
čáša, čieše nč. číše; –
ďábeł, dieblík, v. § 118 č. 1; –
jagn-, jěhn-, stsl. agnę, agnьcь a jagnę, jagnьcь, slc. jahňa, stč. jěhně, jěhnec; – stsl. agnędъ, jagnędъ populus nigra, stč. jěhněd, ratolesti giehnyedowee EvZimn. 40; –
jáma, jěm-, Gyemnic jm. míst. UrbE. 71, Jemnik t. 173; –
Jan, Jěn-, sg. vok. Jěne, svátý Giene ŽKlem. 136ᵃ, nč. Jene; a podobně: svatý Pabgiene t. 137ᵇ, svatý Sebeſtyene t.; sg. lok. Jěně, o světiem Gienie rkp. o štěp. Jg.; –
jap, jěp-, stsl. vъnezaapą repente, a stč. japati contemplari, z nedojiepie ex improviso, na př. smrt buchne z nedogyepye Štít. uč. 152ᵇ; –
japt-, jěpt-, jěptiška nč. jeptiška, lat. abbatissa, stněm. abtissine; –
jar-, jěr-, na př. jaro, jarý a jěř, gierz KolB. 177ᵇ (1500); jěřátko (ovce mladá od jara, letošní), Gyerzatek mladých Chir. 35ᵇ; jěřěcí, s gierzieczim lojem ChirB. 223ᵇ; jěrní, počesie gernie ŠtítMus. 116ᵃ; jěrniti, minulať zíma (zijma), gernijt ſye čas Štít. ř. 52ᵇ; ale tu je snad lišiti jaro (sr. ῶρα a něm. Jahr) a jar-, jěr- ovce (stsl. jarьcь kozel, lit. ėras jehně); –
jas-, jěs-, jásati, jasný; adv. stč. jěsně, sšed na ň iezznye svD. 92, kompt. jěsnějie, geſnyegije Štít. ř. 64ᵃ; -jěsniti, aby obgieſnyl obličěj ŽKlem. 103, 15, jsúci progieſniena Kruml. 270ᵇ; v nč. všude jas-; –
jasen-, jěsen, slc. jaseň, rus. jasenь, pol. jasień, srbch. jasen, stč. gyeſſen Rozk. 1134, gieſeny cedros Ol. Súdc. 9, 15; –
jask-, jěsk-, pol. jaskinia, slc. jaskyňa, v č. jěskyně, gieſkynye Pass. 312 atd. vždy přehláska, ačkoliv následuje -sky-; sr. §97; –
jasli stsl., slc. jasle, val. jasla (plur.) BartD. 60; české jěsli, jesle je z *j-êd-, jako jědł, v. nahoře § 97, dial. jasle je z pol.; –
jastrębъ, dial. mor. jastřáb BartD. 84 (starojick.), slc. jastrab, stč. jastřáb i jěstřáb, yaſtrzab DalC. 44, gyeſſtrzab Nom. 64ᵃ; jěstřebie jm. místní, de Gestrzeby TomZ. 1406 st. 190; –
