Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<868788899091929394>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Ve výkladech následujících probíráme české samohlásky jednoduché i skupené pořádkem tímto:

a, á; – ia, ; ia, ; ä; –

aj, ej; –

e, é; – ě, ie; –

i, i; –

o; ó, uo, ů; io; –

u, ú; au; ou; – iu, ; iu, ; –

y, ý; –

, ; – , , ň̥.

Některé ze samohlásek skupených nemají výkladu zvláštního, na př. ua, ieu atp., o těch stačí, co o nich pověděno v přehledu všeobecném (v. § 90) a příležitostně na místech jiných.

a, á.

Krátké a píše se literou a. – Dlouhé á píše se dílem bez označení délky touž literou a, na př. komar Krist. 83ᵃ, modlam Kat. 118, nam DalC. 2, – dílem s délkou označenou, a to spřežkou aa, na př. comaar MVerb., gmaa AlxM. 1, 13, odolaa t. 1, 16, zawolaa t. 1, 17, modlaam Pass. 36, Pror. 8ᵃ a j., naam Štít. ř. 113ᵇ, požehnaanije Ben. Deut. 15, 10, kraal Háj. 100ᵇ, – nebo literou ă, na př. năm svD. 28, t. 36, wſſelikă novina Jid. 69, – neb á, na př. nám Štít. uč. 69ᵃ, wás Ben. Deut. 20, 4 atd.; litera á, doložená poprvé v Štít. uč., přijata jest do pravopisu Husova a bratrského a ujala se pak všeobecně.

a, á je střídnicí:

93. 1. Za psl. a, na př. žena psl. žena, ženám psl. ženamъ, žáhati psl. žagati (z gēga-). Toto a můžeme nazývati původní (v oboru slovanštiny).

2. Za psl. ę, na př. pater, paterý, pátý, psl. pęt-.

3. V české době historické vzniká a, á ještě také jinde a z hlásek jiných, na př. za hořěl psl. gorélъ je později hořal, za šel psl. šьlъ je stč. někdy šal, za stč. želud je nč. žalud, za jehla z jьgla je dial. jahła, za jezero je dial. jazeru, za stč. dbel je nč. ďábel atd.; o tom jsou výklady na svých místech doleji.

4. V slovích snacha a častovati, stsl. snъcha nurus a čьstь honor, jest a za ъ, ь. Ale slova ta nejsou původu českého, nýbrž přejata ze srbskochorvatštiny, snacha v době nedávné, častovati v době starší (doloženo již v XVI stol.). Vykládati č. častovati z pol. częstować nelze, poněvadž v pol. je vedle częstować také częstować a obé vzniklo napodobením slova cizího (Mikl., Über die langen Voeale 57).

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).