(gen.) 66a, múdrosti a rozumuv 109ᵇ, dar hoſpodynuv 49ᵇ, rukuv mú (akk.) 65ᵇ, já vweduv na vy zlé 60ᵇ, zvuk trubyy 111b, přěnes dczeryy mé 32ᵇ; – v Mat. všeho ſtrachuu 19, wſtrachuu 43, svému brzichuu 50, zbavil jě hrziechuu 41, onoho duchuu 42, v tomto duchuu 42, noſſiechuu 33, ſedyechuu 5, nalezechuu 20 a j. (často chuu v 3. plur. impf. a aor.), neb jsme viděli hwyezduu 20atd. Když se tedy dovoláváme stč. délky, dlužno se varovati dokladů těchto a jiných podobných, zvláště neníli pro ně potvrzení odjinud. – Naproti těmto zdánlivým nebo nejistým různostem jsou jiné skutečné a bezpečné.
1. Především patří sem doklady stč. s dlouhým uo za nč. krátké o:ſkuoda DalC. 50t. j. škuoda. své ſkuody t. 71, ſkuodno t. 92; wewuodu t. 99; puod tisíc kop ListVrat. 1377, duogdeſſ Pass. 455, kryſtuowi Kruml. 30ᵇ, miſtruowſtwie ApatFr. 61ᵇ; buorowa šiška PassKlem. 182a, buoleſt t. 214ᵇ, na buoczye korába t. 82a, buogyecz ſye t. 92b, hlubuokoſt t. 122a. nebuo t. 97a a 155ᵇ: puorzyeczy t. 192a puoczet t. 172b, puocze (aor.) t. 216a, puohrzymyelo t. 176a, v tom puobyezeny t. 202ᵇ, puoſluch t. 177ᵇ, puotrzyebyczy t. 114ᵇ; kuopym t. 79a, na pokuogy t. 87ᵇ, nyekuolykuo bratróv t. 176ᵇ; huorke olowo t. 102a; duobrzye t. 119ᵇ; srov. § 183. Doklady tyto mají podporu v nč. dial. uo, ů, na př. puódkova, puódpora BartD. 44 (břez.), půrod, půvěra chod. 41, vuda (voda), vukno Šemb. 43 (mor. hor.) a j., proto nelze jich pomíjeti.
2. Jiné kvantitativní odchylky původu dialektického jsou na př. v Háj. herb. prách 249a, Ržáſa 52ᵇ, ſuchému Káſſli 115ᵇ, oſládyč 268ᵇ, wrátyč 210a, kožka 77ᵇ, ſmola 29ᵇ. zroſt 34a a j.; – ve VelKal, do Žijtawy 337, Radijmovi 111, kníže Mnijchowſké 330, pijhy 2ᵇ, ſſpjce 96a a j.: – šestý stč. šéstý, od ſeeſtee hodiny Štít. ř. 155b Sſijeſta Hrub. 275b. ſſijeſtee (knihy) VšehK. 166a, srov. šéstý BartD. 8 (zlin.), šístý t. 56 (dol.): sedmý stč. sédmý, ſeedme jest velebnost jeho Štít. ř. 202a, srov. sídmėj chod. 36, sédmý BartD. 8 (zlin.). 85 (hran.) a 81 (stjíck.); a podobně ósmý BartD. 8 a 85, ůsmý t. 81(hran.) a 56 (dol.); šístka, sídma, vůsma Šemb. 21 (středočesk.).
3. Další dialektické různosti kvantitativní vyskytují se nejčastěji v adverbiích a výrazích adverbialních. Píše se včera a říká se včerá Us. a Btch. 446. včerá Br. Mich, 2, 8; – zejtra a dial. zajtráBartD. 39 (hroz.): – za spisovné sotva, ledva je dial. sotvá, ledvá, a také stranivá, naprotivá, kroměvá, mimová, podlévá, vedlevá, kolevá, zvůlivá, bléževá, indovát. 8 (zlin.), Neor. 7. Btch. 446 – vedle nikda Jg. jest i nikdá Us. a Br. Hab. 1, 4. tehdá Us. a Šemb. 11 (česk.); –vedle poněvadž Jg., dokavad Br. Deut. 12, 9atp. jest také vád Us. a poniewádž VšehK. 2b, 86b, 189a a j., doſawád Br. Ezech. 4, 14, t. Num. 14, 19, VelKal. 218, poſawád Br. Ag. 2, 20, dokawádž VšehK. 237ᵇ, VelKal. 104 a j.; – vedlo odevšad atp. jest i všád, odewſſád Br. Ezech. 37, 21
