je to slabika se samohláskou i, y, na př. košilka, kobylka a j., – a také jindy, na př. kabelka, ovečka, panenka, tabulka, pilulka a j. –
Z deminutiv odvozená deminutiva dálejší většinou zachovávají kvantitu deminutiv základních, na př. šat-šátek-šáteček, část-částka-částečka.
15. Subst. s příp. -ьca mají slabiku kořennou z pravidla dlouhou, na př. raditi-rádce, zraditi-zrádce, ves-vésce stč. véscě, voditi-vůdce, zhubiti-zhoubce atd.
16. Dloužení v adverbialních komparativech (superlativech) tvaru kratšího, s příp. -jьs, jes. Na př. daleký kompt. dalí, adverb. dále, daale VšehK. 34ᵃ; drahý-dráže t. 127ᵇ; snadný-snáze t. 90ᵃ; adj. lepý, kompt. lepí, adv. lépe, leepe t. 5ᵃ, nč. ob. líp; kompt. mení, adv. méně, meenie t. 64ᵃ. nč. ob. míň; déle, deele t. 161ᵃ, nč. ob. dýl; široký-šíře, ſſijrze t. 161ᵃ; hustý stč. húšče nč. houšť; hluboký stč. hlúbe nč. hloub; dřevní stč. dřéve nč. dříve; atd.
17. Nomina agentis s příp. -čь mají slabiku kořennou z pravidla krátkou. Na př. roditi-rodič, páliti-palič, sázeti-sazeč, bouřiti-buřič atd. Odchylkou rouhač Jg., hlídač Us. V dráč, hráč atp. slabika dlouhá není kořenná.
18. Přípona -yšь je dlouhá; na př. slepýš, měkkýš.
19. Dloužení slabiky kořenné v některých adjektivech tvaru jmenného. Na př. proti krátkému a ve zdravý, -á, -é, plur. zdraví, -é, -á, gen. zdravého atd. jest dlouhé á ve zdráv, zdráva, zdrávo, plur. zdrávi, dat. zdrávu býti atd.; – a podobně mladý-mlád; – malý-mál, David byl maal Štít ř. 17ᵃ, jsa maal t. 20ᵇ, nč. málo, na-mále, po-malu a po-málu chod. 56 a j.; – pravý-práv, donidž židé byli praawy Štít. ř. 78ᵇ atd., subst. právo, adv. právě; – starý-stár, nevšickni (jsme) ſtaarzy Štít. ř. 89ᵇ, k-stáru Us.; – nahý-náh, naah ČE. 17, kdy jsmy tě vídali naaha t. 16; – čistý stč. číst, buď cżíſt HusPost. 20ᵃ, noha czijſta bude Štít. ř. 152ᵇ, již jste vy czijſty (masc.) t. 87ᵃ, kteráž (srdce) jsú czijſta t. 293ᵇ; tichý stč. tích, bóh tijch a kliden ukáže sě Štít. ř. 170ᵃ, učinil tijcho t. 93ᵇ, z tijcha jdúce t. 121ᵇ, że j’ potřebné tijchu býti t. 4ᵇ, tijſſe kraloval t. 18ᵇ; – křivý adv. křívě, krzijwie Hrub. 179ᵇ, Ben. Lev. 19, 12; – jistý stč. jíst, já sem gíſt Kruml. 149ᵇ; – milý stč. míl, bude jemu míl Ol. Prov. 15, 9, má nám pravda mijla býti Štít. ř. 95ᵃ, mijly jsme jemu t. 46ᵇ, nč. mílo (adv.); – pilný stč. pílen, jsúc pílna HusPost. 17ᵇ, máme pijlny býti Štít. ř. 27ᵃ, jsú pijlny panie a panny t. 4ᵇ; – dobrý-dóbr, múdrý bláznóm nemůže duobr býti Hrub. 463ᵇ; – tuhý adv. túzě, tauze Dolež. 190, túze Us. a Kotsm. 7. Naproti tomu nedlouženo: svatý-svat, chudý-chud, slepý-slep, chytrý stč. chytr atd.; zvláště neutrum těchto tvarů bývá v jistých výrazích nedlouženo, na př. na-čisto, z-čista jasna, do-čista, čistě proti stč. číst, – do-naha proti stč. náh, z-hola, do-hola, letos je draho, koupili draze atd. – V jazyku starším bývá zdloužena
