pleték, handér t.; měrék, jehéł t. 60 (val.), metéł t. 89 (stjick.); meríc, zelín, rovín t. 39 (hrozenk. a súch.); ovéc t. 60 (val.); vovíc (ovéc), vajíc chod. 57; do kořán Us.; mírka semán chod. 57; Knijžát VelKal. 33, stádo housát chod. 57, tělát BartD. 89 (stjick.), děvčát, kuřát t. 85 (též), prasát t. a 61 (val.), koťát t.
4. Koncovka pl. dat. -óm je z pravidla dlouhá, na př. ku pahorkóm Ol. Jos. 22, 10 a j., k nebeſuom Krist. 27ᵃ, nč. -ům; ale dialekticky se krátí a jest -om: chlapom, mužom chod. 41, vojákom, synom, koňom, dveřom, telatom Kotsm. 8 (doudl.), chłapom, koňom, telatom BartD. 9 (zlin.) a j. (obecně mor.), slc. chlapom. Tak bylo dílem již v stč.
5. V plur. lok. je dial. krátké -ach m. -ách, na př. ve snach, na lukach chod. 57, – a jinde vedle dial. -och také -óch, zdloužením podle rybách, chlapích atp., na př. dubóch, koňóch, polóch, zahradóch, lukóch BartD. 84 (stjick.).
6. V plur. instr. bývá místo -y, -ami dial. zdloužené -ý, -ámi; na př. s tema chłapý, pred svátký, za vratý BartD. 34 (strán.) a 41 (břez.), za horámi, zubámi, věcámi t. 60 (val.), rodičámi, polámi, očámi, ušámi t. 84 (stjick.), srov. stpol. dzedzynaami Listy filol. 1879, 315.
7. Ve vzoru chlap (dub) bývá proti kořenné slabice dlouhé v nom. (akk.) sg. krátká v pádech ostatních. Na př. á-a, hrách gen. hrachu dat. hrachu atd., práh-prahu, mráz-mrazu, pás-pasu, pán-pana; é, í-e, é, chléb-chleba, sníh-sněhu, vítr-větru; ů(ó)-o, bůh-boha, stůl-stolu, kůl-kolu, důl-dolu, vůz-vozu, půst-postu, zrůst-zroſtu Br. Isa. 44, 14, vůl-vola, dvůr-dvoru atp. Odchylky, způsobené většinou analogií: hrách-hráchu chod. 57, práhu t., mrázu t., kůlu t. pás-do pásu BartD. 9 (zlin.), pán pána (v případech jistých vedle pana), zrůst-zrůstu Us., půst-v půstě Pal. 5, 2, 431 a BartD. 9 (zlin.). V přejatém trůn, kůr gen. trůnu, kůru atd. kvantita se nemění.
8. Podobně v některých jménech vzoru oráč, meč; kůň gen. koně atd.; déšt gen. deště Nejedlý Gram. 127, a také déště, do déšča BartD. 9 (zlin.), déſſť Br. Isa. 44, 14, déſſtě t. Jer. 3, 3 a deſſtě t. Ezech. 1, 28 a j.
9. Podobné ve vzoru město: jádro jader; jméno jmen, gméno Br. Gen. 36, 40, zegména t. 30, 28, gmen svých t. Gen. 36, 40; léto let, dvě létě Br. Gen. 5, 20, devět let t. 5, 27, k sedmi letům t. 41, 36, letóm VšehK. (vždy tak).
10. Ve vzoru ryba zkracují se kmeny dvojslabičné, když mají slabiku první dlouhou, v jazyku nynějším v sg. instr. a plur. gen., dat., lok. a instr., na př. brána-branou, bran, branám, branách, branami, – strouha-struhou, struh, struhám, struhách, struhami, – žíla-žilou, žil, žilám, žilách, žilami Nejedlý Gramm. 148, – kůra-korou, – míra-měrou, měr atp. Z památek stč. nelze téhož měnění kvantity přímě dokázati
