také slabika příponová; na př. dokonále, tak dokonaale VšehK. 82ᵇ, dokonále t. 27ᵃ, Hrub. 18ᵃ, t. 37ᵃ, Br. Ezech. 27, 4 a j., – laskávě, łaſkáwě Br. Ezech. 20, 41, t. Gen. 33, 10 a j., – spravedlív, spravedlívě, dobrotívě, velícě atp., ſprawedlíw HusPost. 154ᵃ, ſprawedlijwie Hrub. 14ᵃ, t. 29ᵇ, dobrotijwie t. 416ᵃ, miloſtijwie t. 37ᵇ, zdrželijwie t. 51ᵃ, hniewijwie t. 26ᵇ, lſtijwie t. 37ᵃ, lžijwie t. 336ᵃ, tak welijcze Štít. ř. 18ᵃ, t. 46ᵃ, aby welijcze daroval t. 90ᵇ atd.
20. Spřežky adjektivní s ná-: bledý-nábledý, žlutý-nážlutý atp. Na př. nábělavý Háj. herb. 12ᵃ, nábledý t. 48ᵃ, listí náčernalé t. 8ᵇ, náczerný Ben. Lev. 13, 21, slunce náčerwené VelKal. 249, náczerwený Ben. Lev. 13, 19, náčerwenalá Háj. herb. 49ᵃ, pryskyřice namodralá Háj. herb. 26ᵇ náryſſawý t. 4ᵃ, náſſediwý t. 12ᵃ, názelené barvy t. 5ᵃ, barvy nážluté t. 6ᵃ; náhořklý Us., nárožní, náradlní atp. Odtud odvozená subst.: stč. náradlník Vít. 95 a j.
21. Stejné tvary s pří-: bledý-příbledý atp., přijbledý Háj. herb. 352ᵇ, přijbrunátný t. 202ᵇ, semeno přijčerné t. 153ᵇ přijčerwený t. 155ᵇ, přijhořký t. lᵇ, přijkadeřawý t. 207ᵃ, přijmodrý t. XIᵃ, přijperný t. 17ᵇ, přijſladký t. 106ᵇ, přijſſediwý t. 248ᵃ atp.
22. Předložka je dále zdloužena ve mnohých složeninách, jako jsou na př. nápad, nález, náprava, národ, důchod stč. dóchod, důmysl, původ, příkrov, průchod, průprava, přívoz stč. přievoz; zálesí, záduší, přímoří, přístřeší, náměstí atd. Taktéž vy-: východ, výprava, výsluní atd.
V jiném druhu složenin téchto krátí se samohláska kmene jmenného: chvála-pochvala, sláva-oslava, krása-okrasa, smích-posměch, víra-pověra, míra-záměra, poměr, síla-posila atp.; podobně při ne-: víra-nevěra, krása-nekrasa.
23. Slovesa -núti mívají v nč. často slabiku kořennou dlouhou, v jazyku starším pak krátkou. Na př. z adj. slabý, sláb je nč. slábnouti, před tím slabnouti, prſy oſlablé Háj. herb. 353ᵃ; podobně mladý, mládnouti a mladnúti, zmladne t. 136ᵇ; sladký, sládnouti a sladnúti, ſladne t. 380ᵃ, zſladnou t. 83ᵃ; hustý, houstnouti a hustnúti, až zhuſtne t. 49ᵃ; tlustý, tloustnouti a tlustnúti, tluſtne t. 92ᵇ; žlutý, žloutnouti a žlutnúti, řásy zžlutnau t. 81ᵃ, zžlutne t. 103ᵃ a j.
24. Slovesa -ovati mají slabiku kořennou z pravidla krátkou proti dlouhé příbuzných slov jiných. Na př. pán-panovati, práce-pracovati, král-kralovati, kralowati Br. Gen. 37, 8 a j. (v Br. vždy tak), házeti-vyhazovati, létati-poletovati, navštíviti stč. navščieviti-navštěvovati, svítiti, svietiti-rozsvěcovati, kříž-ukřižovati, síliti-posilovati, stůl-stolovati, koupiti-kupovati, souditi-rozsuzovati, zvýšiti-zvyšovati atd. Krácením novým říditi stč. řiediti-nařizovati, srov. § 503. Analogií vznikají však odchylky, na př. králowal Háj. herb. 303, pánuge t. VIIIb, oſwijeczowati Lact. 181d, przimijeſſowal t. 187ᵃ, dial. shromážďovat mýt. 335, zmíňovat t. atp. –
