mně šátka Suš. 130, požčaj t. 220 a j. – j tudy vzniklé vniká pak do příbuzných tvarů jiných, kde mu býti nenáleží, a jest podle zajže atp. také 1. sg. zajžhu m. zažhu Pass. 503, DalJ. 89 rkp. Z, part. zajžhli m. zažhli Pass. 135, zaizzhli Kruml. 237ᵇ.
Jiné změny souhlásky ž.
441. 1. ž změněno v z v zezule m. žezule; podle lit. gegužė je slov. žegъz-, stč. žezhule, ž- změněno v z-, vlivem z- slabiky druhé; – dialekticky říká se zelezo BartD. 41 (hroz.), drůbez t. 30 (pomor.), petrzelé t. 37 (stjick.) m. železo atd.; – v nč. vezdejší za stč. veždajší je -z- mylnou etymologií: adjektivum toto jest utvořeno z adv. veždy, vežda semper = vьšь-d-, zní stč. veždajší spodobou z vešd-, chléb náš wezzdayſſy Štít. uč. 28ᵇ, chleba wezzdayſſyeho t. 29ᵇ, k wezzdayſſy oběti t. 117ᵇ, weżdayſſiemu obětování Kruml. 19ᵇ atd., ale mylnou etymologií spojuje se s významem a výrazem zde, tedy jakoby = ve-zde, a proto změněno i znění vežd- ve vezd-; – žř změněno v zř v pozříti m. požříti stč. požřieti, koř. žer-, pozřít BartD. 254 (laš.), pozrec t. (slov.), já tebe pozhřjm (vsuto ještě h) RZvíř. (1814) 107, kost pozhříti Beck. 2, 427; a rovněž tak ve zřídlo Jg. m. a v. žřídlo stč. žřiedlo, stsl. žrêlo.
2. V Žrnosěky-Černoseky změněno ž v č, mylným spojením s adjekt. črno-, černo-; vlastní slovo základní subst. žrn, srov. žernov, bylo málo známo a upadalo v zapomenutí.
3. ž změněno v ř, r. Tak jest v koncovce -eř m. -ež v ob. mládeř, drůbeř, krádeř chod. 52, mýt. 337, BartD. 15 (zlin.), Btch. 440 (dbeč.) a j.; příklady toho z doby starší jsou: kraderz LékB. 38ᵇ, t. 40ᵃ, jisté kraderze KolN. 74ᵇ (1703), o svatokrádeři Beck. 3, 27, mladerže KolG. 20ᵃ (1703). – Dále je ta změna v slovích jednotlivých: bařina v. bažina, pochází-li to od bah- (bahno; Mikl. Etym. Wtb. 7 spojuje to slovo se srb. bara kaluž, nřec. xxxxx ital. baro); – Bořena m. Božena, bude Borzena má žena DalC. 41, knieni borzienhie DalH. 41; – dařbůh volání hornické vedle dažbóh Kott s. v., oporou o dařiti; – neborák m. nebožák, neborák BartD. 235 (val.), slc. neborák, neborák v listě nedatovaném (XVII stol.) v Komenského Korrespondenci (vyd. Paterova 1892 str. 281); sg. akk. fem.: smutnou neboráci Sajfr. 18, 24; – rohořě, rohořka, rohorze Boh. 599, rohořka mýt. 337, BartD. 15 (zlin.), Btch. 440 m. rohož-; – semřiti oči m. semžiti stsl. sъmьžiti, jáz ſemrzyw oči clausis oculis Otc. 28ᵃ; – těř- m. těž-, oni před tiem pryč tierzie ŠtítPař. 104ᵃ, když (oni) za ním potyerzie illis persequentibus Ol. Jos. 8, 7 a Lit. tamt., (Abimelech) jeho wtierzy persecutus est Ol. Súdc. 9, 39; – téřměř m. téžměř, teṙmieṙ ŠtítOp. 38, termieṙ (sic) t. 62; – uřas- m. užas-, Pilát vrzeſe sě (aor.) Hod. 45ᵃ, kak sú sě vrzeſly t. 53ᵃ, strážní velmi sě vrzeſly t., Jura
