48. Střídnice za psl. ą v slovanštině historické jsou rozličné: stará slovenština zachovala psl. ą. na př. psl. rąka, stsl. rąka; – polština má za ně ę v slabikách krátkých, ą v dlouhých, na př. ręka pl. gen. rąk;
– slovinština má ô, rôka; – srbskochorvatština, čeština, srbština lužická a ruština mají u, ruka; – bulharština ъ, rъka.
Střídnice česká u je v slabikách tvrdých krátkých, na př. ruka psl. rąka, sg. akk. rybu psl. rybą; v slabikách tvrdých dlouhých jest ú, na př. lúka, louka psl. ląka, pt. nesúc- psl. nesątj-; v slabikách měkkých pak jest nč. i (v krátkých), í (v dlouhých), vzniklé (přehláskou) ze stč. u a ú, na př. sg. akk. nč. duši stč. dušu psl. dušą, part. tešíc- stč. tešúc- psl. tešątj-.
V dial. tvarech tum duuhum cestum, s velkum radośćum, radujum se Šemb. 56 (opavsk.) vyvinulo se -um vlivem polským a není to vlastní střídnice za -ą. –
49. Případy, kde máme české střídnice za psl. ą, jsou:
a) V nitru slov a mimo koncovky tvarův ohnutých.
Sem patří hojné slabiky kořenné. Zejména v slovích: blud, blouditi podle stsl. blądъ error, pol. blad (dlouhé) gen. blędu (krátké); – boubel, bublina, pol. bąbel; – buben, stsl. bąbьnъ, pol. bęben; – bude- (býti), podle stsl. bąde-, pol. będzie-; – cmoud, čmoud v. smoud; –čubr, čibr, podle pol. cząbr atd., z ř. ϑύμβροςMikl. Fremdw. 83; – dub, doubek, doubrava, podle stsl. dąbъ, pol. dąb gen. dębu; – drouh, pro-družiti perfodere, stsl. drągъ tignum, prodrąžiti, pol. drąg bidlo; – duh (něco mi jde k duhu), neduh, stsl. nedągъ morbus; – duha, stsl. a pol. dąga iris;
– douti, dul, stsl. dąti, dąlъ, pol. dąć, dął fem. dęla; – hloub zelný košťál, pol. głąb gen. glęba i głąba; – hluboký, hloubka, stsl. gląbokъ, pol. glęboki;
– holub, stsl. goląbь, pol. goląb ; – hrubý, stsl. grąbъ rudis; – hruď, stsl. grądь pectusculum, stpol. grędzi; – po-hrouziti, stsl. pogrązъ immersio, grąziti; – huba, pol. gęba; – houba, stsl. gąba spongia; –hudu, housti, housle, stsl. gąsti, gąsli, pol. gęśle; – huhňati, stsl. gągnati, pol. gęgać;
– hus, houser, stsl. gąsь, pol. gęś gąsior; – housenka, stč. húsěnicě, pol. gąsienica; – hustý, houšť, stsl. gąstъ, pol. gęsty; – stč. húžě, húžev, nč. houžev, stsl. gąžvica, pol. gążwy plur.; – chloud, chloudí roští, stsl. chlądъ virga; – chomout, stsl. chomątъ; – chrust (vedle stsl. chręstьkъ cartilago);
– chroust, stsl. chrąstъ bruchus, pol. chrząszcz; – chut, chutný, pol. chęć, chętny; – kloub, kloubek, klubko, pol. kłąb, klębek, stsl. kląbo glomus; – korouhev, stsl. chorągy, pol. chorągiew; – kruh, stsl. krągъ, pol. krąg gen. kręgu i krągu, okrouhlý, stsl. krąglъ rotundus; – krut (subst.), kroutiti, krutý, pol. kręt (subst.), stsl. krątiti, krątъ tortus; – kublati se párati se s něčím, pol. kębłać kogo (Linde); – koudel, stsl. kądêlь trama, pol. kądziel; – koukol, stsl. kąkolь, pol. kąkol; – koupati, koupel, stsl. kąpati, kąpêlь, pol. kąpać, kąpiel; – kupa, pol. kępa, kupina srostlé větve, stsl. kąpina rubus, pol. kępina; – kus, kousati, stsl. kąsъ, kąsati, pol. kęs, kąsać; adj. kusý,
