głovni, chłop atp. Pastrn. 63 (místy na Slovensku, vlivem polským). Temné je krok, vedle pol. krok, kroczyć, brus. a mrus. korok; srb. krak crus longum, bulh. krak noha, stsl. pokračilo, gressus a okročiti cingere, sln. korak, koračaj Mikl. Etym. Wtb. s. v.
Ovšem nekaždé české trat atd. je z psl. tort atd., nýbrž jen to, kde slovanské jazyky ostatní mají své střídnice náležité, tedy kde za trat je v jazycích B torot a v C trot atd. Kde naproti tomu je za české trat atd. v slovanštině ostatní také trat atd., tu je praslovanské; na př. bratr, stsl. bratrъ a bratъ, rus. bratъ, pol. brat, tedy psl. bratrъ; – sláva, stsl. slava, rus. slava, pol. sława, tedy psl. slava.
37. Poněkud jinak měnilo se začátečné ort, olt: za to je totiž (nikoli bez výjimky) jihoslovanské rat, lat (stsl. někdy také rot, alt), – pol. a luž. rot, lot, – čeština pak a ruština kolísají mezi obojím. Čeština má zejména
rat, lat v slovích: rádlo, rataj, stsl. ralo, rataj, z koř. or- = orati, tedy psl. or-dlo, or-tajь; – rakev, stsl. raka sepulcrum, lat. arca, tedy z ork-; – rámě, stsl. ramę (také pol. ramię), got arms, tedy psl. ormę;
– slc. rakyta, rásť, raz-, rázga ražeň proti č. rokyta, rósti, roz-, rózha, rózný, rožeň; – lačný, lakomý, lákati, stsl. alkati a lakati, lit. alkti, tedy psl. olk-; – Labe, hluž. Lobjo, lat. Albis, tedy olb-; – laně, laň, stsl. alъnьi a lani, lanьja, tedy psl. oln-; – labuť, z olb-, lat albus, podle Mikl. Etym. Wtb. 162; –
rot, lot v slovích: rob, robiti pol. rob, robić, rus. robъ, robitь, stsl. rabъ i robъ, skr. arbha, tedy psl. orb-; – rokyta, stsl. rakyta, pol. rokita, tedy psl. ork-; – rolí, role, stsl. ralьja, pol. rola, z koř. or- = orati, tedy psl. or-1-; – rósti, rostu, stsl. rasti, rastą, tedy psl. orst-; – rovný, stsl. ravьnъ i rovьnъ, rus. rovnyj, pol. rowny, tedy psl. orvьnъ; – roz-, stsl. raz- i roz-, pol., luž., mrus. a brus. roz-, rus. roz- i raz-, jihosl. raz-, tedy psl. orz-; – rožen, pol. rożeń, rus. roženь, stsl. ražьnъ stimulus, tedy psl. orž-; – lodí, loď, pol. łodzia, łodź, stsl. ladьi, ladьja n. alъdьi, alъdьja, tedy psl. old-; – loket, pol. łokieć, rus. lokotь, stsl. lakъtь tedy psl. olkъtь; – loni, pol. a hluž. łoni, rus. loni, stsl., srb. a sln. lani, tedy psl. olni.
38. Vedle psl. po, pro je v složeninách pa-, pra-, na př. stsl. pamętь, pradêdъ, č. pamět, praděd atd. Rozdíl zdá se kvantitativní: v po lit. pajest krátké -o, v pa- lit. po- (srov. posūnis = pastorek, „pasyn“) dlouhé -ō.
Psl. u.
39. Je střídnicí:
1. Za pův. téžeslabičné eṷ (proti ov, jež jest za různoslabičné eṷ). Na př.; stsl. inf. pluti, sup. plutъ (proti praes. plovą), č. inf. plúti, sup.
