stč. sěno, stsl. sêno; – nč. i stč. síra, stsl. a rus. sêra, pol. siarka (v. § 44);
– sever, stsl. sêverь; – síň stč. sien, stsl sênь; – síť stč. siet, stsl. sêtь;
– skřek stč. skřěk, ze skrêk-; – sled, stsl. slêdъ; – slepý, stsl. slêpъ (stupň., proti slьp- v oslьnąti); – sléz, stsl. slêzъ malva; – smědý, snědý, stsl. smêdъ fuscus; – snět, srbch. sniet; – sníh stč. snieh, stsl. snêgъ: – stěhovati, ze stêg-; – stěna, stsl. stěna; – stín stč. stien, stsl. stênь: – střecha stč. střěcha, stsl. strêcha; – střela stč. střěla, stsl. strêla; – střež stč. střěz, ze strêz-; – svět, světlo, svítiti stč. svietiti, stsl. svêtъ lux (stupň., proti nestupňovanému svьt- ve svьtêti); – svěží, stsl. svêžь, lotyšské swaigs (Zubatý, v Bezzenb. Beitr. 17, 325); – šedý, šedivý stč. šěd-, stsl. sêdъ; – šerý stč. šěrý, stsl. sêrь; – tělo, stsl. têlo: – témě stč. tiemě, stsl. têmę; – těsto, stsl. têsto; – tříska stč. třieska, stsl. trêska, třískati, třáskati, třeštěti stč. třieskati, třěščěti, se souhláskami jasnými dřízha, dřízhati, pol. trzaska, drzazga, stsl. trêska, trêskati, trêštati; – vy-třeštiti (oči), pol. wytrzeszczyć, mrus. vytriščyty; – třísně stsl. trêsnъ fimbria; – věc, hluž. i dluž. vjec, odchylno od stsl. veštь, rus. veščь; – věděti, stsl. vêdêti (stupň.); – vědro, stsl. vêdro;– Vídeň stč. Viedně, pol. Wiednia; – věcha, věchet, vích stč. viech, rus. vêcha; – věk, stsl. vêkъ; – víko stč. vieko, vêko; – věnec, stsl. vênьcь; – věno, stsl. vêno; – víra stč. viera, stsl. vêra; – věsiti, stsl. vêsiti (stupň.); – větiti, stsl. vêtovati loqui; – veverka, stsl. vêvera; – věže, stsl. vêža; – stč. zielo, stsl. zêlo valde; – zvěř, zvíře stč. zvieřě, stsl. zvêrь.
Sem patří také oběd stsl. obêdъ = ob-êdъ, snísti stč. sniesti stsl. sъn-êsti, jísti, jím, jedl stč. jiesti, jiem, jědl atd., a subst. jed stč. jěd venenum; vše to z pův. êd- edere, k němuž j- později přidáno, srov. .rus. êstь, êža, êstva. A rovněž tak třeba předpokládati ê-, êd- vehi s j- později přidaným pro č. jedu, jel stč. jědu, jěl, nikdy jadu, jal, rus. êdu, êzda, êzditь; o původu tohoto ê (jêti lit. joti) srov. Zubatý v Jag. Arch. 13, 622 sl., a též doleji § 97.
Dále máme střídnici za psl. ê v některých koncovkách kmenových, na př. v slovích beseda stč. besěda stsl. besêda, – veřeje stč. veřějě stsl. verêja, – lilík atropa belladonna bulh. lilêk bez, – člověk stsl. človêkъ, – koupel stč. kúpěl stsl. kąpêlь, – holemý stsl. golêmъ magnus, – odolen (rostl.) stsl. odolênъ, – holeň stsl. golênь, – slamený stč. slaměný stsl. slamênъ, – Mařena stsl. Marêna pol. Marzana. – koleno stsl. kolêno, – sveřepý stč. sveřěpý stsl. sverêpъ divoký, – stč. liběvý stsl. libêvъ, – v kmenech komparativních bohatějí stsl. bogatêjь atp., – v kmenech slovesných třídy III. umě-ti, trpě-ti, stsl. um ê -ti, trьpê-ti, – impt. sedně-me, sedně-te stsl. -ê-mъ, -ê-te, impf. nesie-ch stsl. nesêa-chъ.
Konečně patří sem některá slovce neohebná, na př. stč. nynie nč. nyní stsl. nynê, stč. ponê stsl. ponê, stč. nikdě, nikdiež atp. sesl. -d ê, a j.
