Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<406407408409410411412413414>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

utrhl Tkadl. 13ᵃ, na dczti t. 11ᵃ; wedcz s’ mě podalo, wedcz s’ mě podtisklo t. 5ᵇ; dčbán Br. Zach. 4, 2, dčber, pět dczberuv Kol. 1420, dczber Pr. pr. 254; srov. tczbany Hymn. 14. V assibilatech c-, č- proniká první, zubný člen písaři tak, že proto ještě zvláštní literu d- (t-) přidává.

d, ď se odsouvá.

1. Slovanština jihovýchodní má za dl z pravidla jen l, na př. stsl. part. velъ fem. vela atd. za č. vedl, vedla atd. V češtině jsou toho též příklady některé, totiž part. šel fem. šla atd., ze šьdlъ atd.; v ŽKlem. je také klal 49, 18 m. kládl, v Brig. abychom nepali 5ᵃ m. nepadli, bezpochyby omyly pisecké (v Brig. jest omylem také bolaczie 69ᵃ m. bodláčie); – val. břiła m. břia (břidlice) Šemb. 53; trlice v. trdlice, w Trlicy Háj. herb. 96ᵃ; – subst. -lo m. -dlo, kadylo thus (kadidlo) Pror. Isa. 66, 3, Tegerns. 96, myrry y kadyla Kruml. 475ᵇ, ſwietilo Ol. Ex. 25, 28, budeš lákati jejích chodil t. Gen. 3, 15 (m. chodidl nč. chodidel), tworzilo formella Brig. 52ᵇ, slc. kadilo, divalo Mikl. I², 506, šilo (šidlo), zubalo (zubadlo, caňk), zrkalo (zrcadlo), ťažalo (těžadlo), česalo Šemb. 73 (dol.-orav.), bralo (brádlo) t. 76 (novohrad.), žrielo t. 74 (hornováž.); – místo kadidlnicě jest kadilnicě, zlatú kadilniczy Comest. 71ᵃ, w kadilniczych t. 69ᵃ, – místo -dlný je -lný, ſprawelny iustus Pror. Isa. 41, 26, o světlosti sprawelna Pass. 229, (konšelé) krziwelnye súdie Hrad. 127ᵇ; – slc. poľa z poa (podle) Pastrn. 147 ; – místo gen. tkadlce dat. tkadlci atd., od tkadlce Háj. herb. 90ᵃ, říká se ob. tkalce atd., – místo sedlka, sedlský, ze-Sedlce, Sedlčany pak selka, selský, ze-Selce, Selčany.

2. Z dm odsuto d v některých slovích v době psl., v. § 245; v č. zdá se sem hleděti stč. přiemluva m. přědmluva, prziemluwa Štít. uč. 4ᵃ a j., Ol. Est. 12, 6, przyemluwa Pulk. 1ᵇ a j., Koř. 1ᵃ a j., přímluva neb předmluva HusE. 1, 319 atd.; ale možná, že je to složenina stará s prê-, vedle níž je přědmluva pozdější duplikat.

3. Z dn jest odsuto d v hlenúti m. blednúti, nahlenyete sem do hrobu Hod. 53ᵃ, pohleň = pohlédni BartD. 65 (rožnov.); – panúti m. padnúti, panet a zhyne Brig. 179ᵃ; – stunce chod. 46 m. studnice; – dial. honý m. hodný Pastrn. 147 (slc.); – jen- m. jedn- v tvarech číslovky jeden, na př. ena (jedna), enej, eneho, enemu Pastrn. 147 (slc.), srov. stpol. gena ma bycz monetha Nehr. Altpoln. Sprachdenkm. 142 (statut z r. 1449), na wyrzchu geney hory t. 260 (bible z r. 1455); – sem patří také adv. eno, jene, ene, jen, len, jenom, jenem, enom, enem, vzniklé vesměs ze sg. akk. jedno a lok. jednom, vzatých příslovečně: jakož iedno sami chtěli Pil. b, teprv sem yedno přišel sem Hrad. 129ᵃ, vzieti gedno pět grošuov Pr. pr. 259, i žádný nepoznal otce gedne syn ani kto syna poznal gedne otec Comest. 233ᵃ, v kostele jak jest to sme gednom dveřmi viděli Kabátn.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).