Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<402403404405406407408409410>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

de m. ďe, v slovích čarodeník m. -dějník Kotsm. 17 (doudl.), BartD.15 (zlin.), čarodenica BartD. t.

Srov. změny ň-n v § 294 ať-t v § 309.

Jiné změny souhlásky d, ď.

1. dt se mění st, na př. inf. vésti z ved-ti; změna ta je psl., v. § 245.

2. d změněno v t v adverb. kde-kte: bylo stč. kto, a to se změnilo časem ve kdo (gdo), v. § 369; v době přechodné říká se kto (způsobem starým) i kdo (způsobem novým), a tu vzniká zvratnou analogií také kte m. kde, kte ubi Otc. 10ᵃ, ktezto t. 244ᵃ; – dále sem patří č. labut, labuť za starší labud: labud Veleš., Diefb., pol. łabędź, a vedle toho již stč. labut MVerb., Boh. m. 21ᵇ, Vít. 94ᵃ, labuty cygnum Ol. Deut. 14, 16 atd., pol. łabęć; – havěď a havěť Jg.

3. d, ď změněno v g – nejčastěji dr, dl v gr, gl – ve slovích agvent BartD. 15 (zlin.), cangály (sandály) t., žgárat (žďárati, šťárati) t., štangla (štandlík na vodu), t. pížgřit (v. píždřit, mačkati) t., mázgra (m. mázdra) t., manglovať t. 64 (val.), brzgnúť (brzdou utahovati) t., žgarać (ždárati, šťárati) t. 109 (laš.), slc. miazgra, nozgry Mikl. 513, glhý (v. dl̄hý), žigle Hatt. Zvuk. 89, atd.; srov. změnu t-k v § 310.

4. ď změněno v j v stč. dětěl, dial. děteľ, dětelina Btch. 441, dětelina BartD. 92 (keleck.), ďatělina t. 36 (strán.), slc. ďatelina, pol. dzięcielina atd. a nč. jetel, jatel BartD. 15 (zlin.); – dáseň stč. dásn a dial. jásna (plur. neutr.) BartD. t. a Neor. 10; – Dědibaby a Jedibaby, jméno místní, Pal. pop. 10; – v dial. svajba ze svaďba Šemb. 48 (han.), BartD. 82 (stran.) a j.; najtém, pojtém m. nad-, pod- Šemb. 44 (horní mor.), Ješov m. Děšov jm. míst t.; také rajić m. raditi BartD. 109 (laš.), všąje, taj m. všadě, tadě t. 41 (hroz.); o dial. impt. chojte m. choďte v. § 454 č. 14; – v slovích přejatých jáhen z diacon, Jetřich z Dětřich, Dietrich; – anjel není z anděl, nýbrž z lat. angelus (podle výslovnosti středověké).

5. d změněno v r dialekticky v herbábí mýt. 337, podkrk. 52, svarba (ze svadba) t. a Šemb. 22 (středočesk.) a 18 (domažl.), svarební košile Šemb. 26 (vých. česk.), borejť t. 22 (středočesk.); zvláště chodština má příklady hojnější: svarba, tera, děrek, paresát, sturenej, porvazek, vorevřít, harvokát m. svadba, teda, dědek atd. chod. 46.

6. Vedle drozd lit. strazdas jest i drozen (podobně luž. a bulh.), – vedle strakapúd rus. sorokoput jest i strakapoun, – mylnými analogiemi.

7. V nář. slc. je místy (v Trenč.) dn, dl změněno v nn, ll: hlanný, uhánnul, prepanne, ve-nne m. hladný atd., jelli, polle m. jedli atd. Pastrn. 145.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety a 7 měsíci; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).