d, ď se přisouvá.
326. 1. d je přisuto ve skupení zdr, když je místo zr; na př. zdralý m. zralý. Tak bývá také jinde ve slovanštině, na př. pol. a mrus. zdrada m. zrada, stsl. izdrešti m. izrešti, a také v jazycích jiných; srov. § 245, Lesk. Handb. 49 aSobol. Fonet. 129. Příklady toho v češtině jsou: mázdra, stsl. męzdra, rus. mjazdra atd., z męz-ra (toto z męs-ra, temné s- před indifferentním -r změněno v jasné z-; srov. Mikl. Et. Wtb. 189; jinak Sobol. v Rusk. filol. věstn. 1889); pozoruhodno je doudl. mázra; – a podobné nozdra, stsl. nozdri (plur.), rus. nozdrja atd., z noz-ra (toto pak z nos-ra, lit. plur. nas-rai a nas-t-rai); – dále ob. zdrát, zdralý atd. Us., BartD. 110 (laš.) a j., ze zráti, zralý; sem patří také skorozrdři pl. fem. Jg. = raný, raně zralý, mrus. skorozdrij a skolozdrij Ogon. Stud. 71, m. skorozři, pol. skoroźrzy; ze skorozdři vzniklo dalšími změnami hláskovými kolodře (druh hrušek); – dial. zdříti m. zřítí, ktož gy (eum, list) vzdrzi List. 1479 Perw. 46, již neuzdrzijte mne ChelčP. 123ᵇ, lid vzdrzel t. 71ᵃ, vzdrzel by mrzkost jeho BrigF. 160, uzdřím podkrk. 51, pozdřít (pohleděti) chod. 46, pozdřit Suš. 790, pozdřić BartD. 110 (laš.), v-oča-zdřa (vůčihledě) t., pozdři t. 65 (val.); zdřetel, podezdřelý mýt. 335; zdřadlo (zrcadlo) Šemb. 60 (opav.) a BartD. 110 (laš.); chodské drcadlo chod. 51 je ze *zdrcadlo; zázdrak Suš. 790; – rozdraziti n. roz-raziti, ktož upadne na kámen, rozdrazi ſye EvOl. 229ᵃ, srov. stsl. razdrêšiti, mrus. razdrišiti Ogon. Stud. 90, stpol. rozdressenie Jag. Arch. 4, 191; – vzdradovati sě m. vz-radovati sě v ŽWittb. (což opisovatel nerozuměje slovu vzdra- měnil v „uzdravovati“, v. mé vydání ŽWittb. str. 9 pozn.); –izdrezana sculpta Greg.; – zdrovna, zdrůst ob.; – Mezdříčí BartD. 65 (val.) m. Mez(i)říčí; – také v slovích cizích: w yzdrahely EvOl. 110ᵃ a j., Cozdroe Pass. 483, Ezdráš. Srov. § 313, 1.
2. Dále je d vsuto v zdn m. zn. Na př. hrozdn- m. hrozn-, krev hrozdnu sanguinem uvae ŽKlem. Deut. 14, srov. do podolé hrozneho ad vallem botri Ol. Deut. 1, 24; – rozdn- m. rozn-, sú daleko a rozdno bližní tvoji OpMus. 125ᵇnč. různo; – pazdn- m. pazn-, pazdnehty ŽWittb. 68, 32, ŽKap. t., pazdnohti MamV.; – przdniti m. przniti, ješto sě przdnie ŠtítMus. 20ᵇ, przdnicze ſie t. 19ᵇ; – tryzdn- m. tryzn-, tryzdn nad nimi pácháchu PassKlem. 106ᵇ, trzyzdn (sic) máš trpěti t. 169ᵃ, trzyzdnywſſe t. 201ᵃ, tryzdnowan t. 79ᵇ, trzyzdnowan t. 122ᵃ; – srov. stsl. ljubьzdni m. ljubьzni Mikl. I² 280, mrus. dial. zdnьev = č. zňal Ogon. Stud. 90, a § 313, 3.
3. V ndr m. nr, v pondrava Us., BartD. 65 (val.), m. ponrava z ponьrêti; sem patří také moudrý psl. mądrъ z mondro-, mon-ro-; – dále v slovích přejatých: vindra z Wiener (= vídenský, ¼krejcaru), fendrich, Hendrich BartD. 110 (laš.) z Heinrich, Jindřich, Jindra. Kondrát BartD. 65 z Konrad, stč. Kundrát, Kundratice.
