ze střhněm. papier (a toto z franc. papier) atd. – Zřídka je změněno v hlásku jinou, na př. v slovích barvínek z lat. pervinca Mikl. Fremdw. 77 (mylným spojením s barva), – topol z populus t. 335, – stč. fard, fard Prešp 477, ffard Rozk. 933, z pardus, val. facht BartD. 63 z něm. Pacht (a toto z lat. pactus, pactum Kluge 254) atd.
p se přisouvá.
336. 1. V mn-mpn. Na př. tempn- m. temn-, (šírost) tempna Pil. c, tempnoſti ŽTruhl. 138, 11 a 12, Koř. 1. Jan. 1, 5, tempnoſtmi Koř. Efez. 4, 18; – šírost zempna Pil. c m. zemná; – kampna Mast. 289; – hrompnice Půh. 1, 263; – roſumpna Fagif. 37ᵇ m. rozumná; – zempnye UrbE. 114 m. žemně (lnu); – sumpnik Rozk. 908 m. súmník; – odempne Mast. 383, Pror. Dan. 3, 96 m. -mne; – prziedempnu AlbM = przyedemnu Alb. 62ᵇ, m. -mnú; – z Lompnice Půh. 1, 285; – Jempnice, Jacobus de Gempnicz, děkan Vltavotýnský r. 1542 (ČČMus. 1843, 148); – srov. lat. dampnum, contempno.
2. V mt-mpt, na tompto ſwyetye Admont. 1; srov. lat. emptus atp.
3. V ml-mpl, na Crumplowie ListPoř. 1443, v Krumplově t. 1409; srov. lat. exemplum.
4. V ms-mps, v Sampſon Comest. 125ᵇ, srov. lat. sumpsi.
5. V slově pštros v. štros atp.; shodně s lat. struthio a sthněm. strūz bylo i stsl. strusъ atd. a stč. štrus, štros: ſſtruzzy AlxB. 5, 22, ſtruſſowe Pror. Isa, 43, 20, ſtroſowe t. 13, 21, ſtroſs Boh. 21ᵇ, štros BartD. 16 (zlin.) a Btch. 433 atd.; vedle toho je také pštros, pſtroſſ Nom. 64ᵇ, pſtroſſowe wayce Gesta Kl. 186 atd.
p se odsouvá.
337. 1. Ze skupení pn. Odsouvání toto je z doby psl., viz § 246: sen psl. sъnъ m. sъpnъ ř. ὕπυος, – usnouti z usъpnąti sr. spáti, – tonouti z topnąti, – trnouti z tьrpnąti, sr. trpěti, noha mu strpnula BartD. 110(laš.), – klenouti z klepnąti, – lnouti z lьpnąti, – oslnouti z oslьpnąti, – kanouti z kapnąti, sr. kapati; – v češtině jsou příklady ještě další: kynouti z kypnąti, srov. kypěti; – křenúti z -krêpnąti, stsl. iskrêpnąti obrigescere, stč. zkřěnúti: had (zimou) zkrsenuw JidDrk. 102, ruce zkrzenule Štít. uč. 154ᵃ, vozataj bíše zkrzienul obriguit Otc. 423ᵃ; – uskřinúti ze -skřipn-, nč. uskřipnouti, že tě uſkrzyne DalC. 85, aby se nevſſkřinul Háj. 156ᵃ; – uštnúti z uščьpnąti, nč. uštipnouti, vſſtne ho had Ol. Am. 5, 19, bude-li vſtnut Comest. 80ᵇ a j.; – vysynúti, vysynovati, ze -sypnąti, ještěr vysynuje jazyk Troj. Jg. Tvary s -pn-, trpnouti, skřipnouti, štipnouti atp., jsou novotvary.
