Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<389390391392393394395396397>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

t. m. škrtnouti; klustej, klouct, klačit m. tlustý, tlouci, tlačiti Šemb. t. 22 (sev. od Prahy), Křtěnice m. Třtěnice Šemb. 26 (u Jičína), klustý, klúct, klačit BartD. 56 (dol.), kłusté Btch. 433; táž změna je v slovích přejatých kruta z něm. Truthenne, cvikéř z něm. Zwitter, puškvorec z Brustwurz, rykm z rhythmus; – srov. d-g v § 323; o změnách podobných jinde v. Jagić v Arch. 1, 157; o -měsknati, -vrknouti atp. v. § 314 a 371.

4. t změněno v p v trout-troup crabro; podle stsl. trątъ, srbch. trut, sln. trôt je náležité slovo české trout, změněno však v troup, trupec, bezpochyby mylným spojením s trup, troup truncus, ve smyslu přeneseném stultus.

5. Za statčiti je v nář. lašském starčić BartD. 110, jako pol. starczyć; příčina změny temná. V kartoun je -rt- přejato z němč., dial. Kartun vedle Kattun Matz. Ciz. sl. 198.

6. O svatba dial. svajba v. § 323.

7. V nářečí lašském se t trochu aspiruje, mění se tedy v th; na př. tam vysl. tham, a podobně mýtho, letho BartD. 98 a Šemb. 57.

ts, tc se mísí v c; – , v č.

Míšení toto jeví se více u výslovnosti obecně, nežli v slovích psaných, poněvadž písaři namnoze hovějí citu etymologickému a píší na př. bohatſtwj Br. Gen. 31, 16 podle bohatý, knjžetſtwj t. 36, 30 podle knížete, statčiti podle dostatečný atd., ačkoli se mluví bohactví, stačiti atd. Ale mnohdy proniká míšení u výslovnosti a také v písmě.

Případy:

1. ts smíšeno v c. Na př. světský, svěcký, ſwieczke chvály Pass. 330, kniežata ſwieczka 329, žádosti ſwyeczke Alb. 44ᵃ atd.; – dětsko-děcko, dbeč. také teľacko, hósacko atd. Btch. 433 m. -t-sko; – -tstvo, -tstvie, -ctv-, vdacztwo AlxB. 3, 40, vdacztwa t. 3, 42, bohactwij Puch. 13ᵇ atp.; – test socer gen. tsti n. tstě, cti, ctě, svého cztye Ol. Súdc. 19, 4, Mart. 27ᵃ, czti svému Ol. Gen. 30, 30, t. Ex. 4, 18, Apoll. 138ᵃ aj.; – pět-set zlin. pěcet BartD. 13.

V adj. městský setkávají se souhlásky -stsk-; skupení to dílem zůstává, dílem tu vzniká míšením a jinými změnami výsledek několikerý: městský, mieſtſkee svobody Pr. pr. 266; – městký, pokladník myeftki Koř. Řím. 16, 23, mužové mieſtczzi Ol. 2. Reg. 2, 19, práva mieſtkeho KolB. 1519; – měský, cěsty myeſke ŽWittb. 106, 4, mieſke KolA. 1512; – měscký, starostě mieſczkemu Pass. 65, k mieſczkey zdi Pass. 485; – městcký, w mieſtczke bráně Ol. Gen. 19, 1, na ulici mieſtczke t. Súdc. 19, 15, ostatky myeftczke Ol. Num. 24, 9 (změnou -tsk- v tck, srov. § 405, 2); – měšťký, na zdech myeſſtkych Ol. Lev. 25, 29; – měšťčský, plen myeſſtczſky Ol. Deut. 2, 35, zdi myeẛtczſkee t. Num. 35, 4.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).