nadendu, nandu, obendu, pondu, přendu, přindu, rozenděme se, undu, vendu, vyndu, zandu, zendu (sejdu) se Btch. 431 (dol.-beč.), nando, přindo, vyndo Šemb 40 (záp.-mor.), nandu, odendu, přindu, vyndu BartD. 14 (zlin.), s1c. doňdem, vyňdem a také vynšla Pastrn. 150, dondú, vyndú, vynšli Šemb. 76 (novohrad.); –
-jěti: part. vněd-, vněl, kněz wnyed u Bavory DalC. 89, až naň kněz wnyel t. 39; – aor. sněd-, když sě všickni ſnyedu DalC. 3; – aor. vyněd-, wy̆nyede Pilat Jid. 62, Svatopluk wynyedye (sic) DalC. 62; –
-jězd-: výnězda, o wynyezdye Rožmb. 209, Vyniezda jm. míst. Poř. 1312 (1); –
-jieti, -jmu: snieti ze sъnęti, praes. senmu ze sъnьmą atd., ſnijeti ſe Lact. 185c, ſeynmeſs Ol. 3. Reg. 2, 31, ať ſenme tvé poskvrny Štít. uč. 153ᵃ; part. ſnal Štít. ř. 226ᵃ, ſnyely ML. 120ᵃ, s křížě ſnat Modl. 137ᵇ, ſnem prsten Pass. 330, ſnyemſſe Hod. 52ᵃ atd.; – vznieti, aor. wznyechu DalC. 1, part. oheň sě wznal ŽWittb. 17, 9; – vynieti, vynmu atd., masti wynyety Mast. 24, wynijti Háj. herb. 87ᵃ; praes. winmu eripiam ŽWittb. 90, 15, newyňmeſs ChelčP. 186ᵇ, wynme Comest. 247ᵃ, wyňme ChelčP. 67ᵃ, wyňmau Háj. herb. 49ᵃ; impt. wynmi knot Rhas. 151, wyňmi Háj. herb. 18ᵇ, wynmiete tollite ŽWittb. 95, 8, wymniete bratry (m. vynměte) Comest. 82ᵃ; part. wynma meč dobíž mě Ol. 1. Par. 10, 4, wyngma ten pytlík Chir. 133ᵇ, wyňma Háj. herb. 49ᵃ, wynmucz Comest. 118ᵃ; aor. wynye DalC. 21; part. wynal Modl. 84ᵃ, wynat Pror. 16ᵃ, z měšcě peniezě wynem Pass. 368, wynyem Koř. Luk. 10, 35, wynemſſe Pass. 467; – nč. jen v participiích sňal, vzňal, vyňal, sňat…, sňav…, a podle toho také odňal atd.; ale mor. dol. vyjáł BartD. 54 m. vyňal, laš. sjaty t. 110 m. sňatý; – chodský inf. přímnout = přijmouti chod. 46 jest přesmyknutím m. přinmout a jest novotvar, jenž předpokládá praes. přinmu; –
-jímati: snímati, Josef tělo ſnymaſe Ans. 9 atd.; vznímati, (kóň) sě wznymal AlxH. I, 35, wznymay Hod. 83ᵃ, proti bohu sě wznymaſſ Vít. 32ᵃ atd.; – vynímati, tělo z hrobu wynymachu Pulk. 25ᵃ atd.; – otnímati, odnijmagij Háj. herb. 158ᵇ; – nč. též ponímati, vnímati, zanímati Jg.; –
-jiesti, -jísti: sniesti, ſnyeſti Hrad. 77ᵃ, ſnye comedet Pror. Isa. 51, 8, ſnyedye Ol. Ex. 10, 12 atd., nč. snísti atd.; mor. zesť, zím, zed (snědl) BartD. 65 (val.), impt. ziz, ziztě t. 110 (laš.), zest, zím, impt. zez, zedł t. 16 (zlin.) atd. je z izêsti stč. ziesti, jež i v č. jest bez -n-: zzyeſty Alb. 95ᵇ, zzedl t. 285ᵇ, aor. (chrúst) zzie vešken plod země ŽWittb. 104, 35; –
-jiedati: sniedati, ſnyedachu devorabant Pror. Dan. 14, 12; –
*-juchati stsl. ąchati, ňuchati Jg., dekomposicí z některé složeniny -ňuchati, kterou dlužno předpokládati; –
-dáti: nandati, zandati, vendati, přendati; stč. vondati, vuondati = vo-n-dati (vo- m. vъ-, v. § 177, f), z toho nč. vundati m. vůndati, a
