Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<377378379380381382383384385>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

dalším skládáním s-vundati, sundati, rozundati atd.; na př. když péro tam wondaſs ApatFr. 65ᵇ, wuondayz (lék) v ústa t. 77ᵃ, wundey to v pytlík Lék. z r. 1544 Jg., jej odvundali KolR. 198ᵃ (1624), že jsme je (dva soupeře) rozundali Wint. 242; slova tato jsou vesměs původu novějšího, jsou rozšířena zvláště v nářečích obecných a mají význam rozdílný od významu stejných složenin bez -n-, na př. nadati a nandati (naložiti mnoho), rozdati (rozdarovati) a rozundati (rozděliti, roztrhnouti atp.), předati (dáti více než náleží) a přendati (přeložiti na jiné místo) atd., srov. Kotsm. 14.

Rozumí se samo sebou, že -n- v těchto složeninách ukázané bývá také v odvozeninách odtud pochodících; na př. jako ve snieti part. sňat, tak jest n v subst. sňatek, jako v sniesti tak i v sniedanie nč. snídaní atd. –

Podle Mikl. Et. Wtb. 371 bylo by vsuto -n- výjimkou také v psl. o-n-u-tja stsl. onušta č. onuce, z koř. u, jenž jest v ob-ú-ti, z ú-ti; ale tu není složení s předložkou o-, nýbrž s on-, starší formou za pozdější (v)ъn-, -, v. Lesk. Handb.2 25.

2. Dále jest a dílem zdá se n, ň přisuto v různých případech jednotlivých. Zejména:

V slabice mňe m. , když se vyslovuje mňesto atp. m. sto atd.; o tom v. § 172.

V číslovkách cztyryndczyeti PassKlem. 183ᵃ, cztyrynczyety 191ᵇ, dwandczyety 62ᵇ, – a v slovích přejatých handra Us., angrešt střlat. agresta Mikl. Fremdw. 73.

Vedle netbalivý je také netbanlivý, nedbalivý HusE. 1, 466, netbanlíwy Kruml. 114ᵃ; netbanlivý jest utvořeno ze subst. netbánie, podobně jako zdánlivý, spanlivý, jeho -n- je tedy kmenové. Rovněž tak je dvojí koncovka -livý a -nlivý také v snášelivý, mlčelivý a -nlivý.

Místo kvíčeti je laš. kv́aňčeť BartD. 110, m. ječeti zlin. jaňčet t. 16; ň přidáno vlivem onomatopojickým.

n, ň se odsouvá.

Místo hromnicě říká se hromnice, na př. hromnycze ListOleš. 1414 a hromicze KolA. 1513, hromice Us.; odsutí stalo se podle subst. hrom; – podobně je dial. Lomice Us. krk., zimice, Míšek m. Lomnice atd., chod. rymík (m. -mn- z -bn-).

Místo -mněl bývá odchylně -měl, doudl. zapoměl, spoměl Kotsm. 16. Změna tato je zvratnou analogií podle změny -mňe: místo náležitého sto říká se ob. mňesto, proto naopak za náležite -mněl klade se -l; v nářečích je většinou oblíbeno mňe, za náležité mně i , v doudl. je za oboje naopak . – Tu lze připomenouti také medle m. mne-dle.

Dialekticky říká se sekajna m. sekanina ČČMus. 1863, 331 (mýt.); a taktéž nadivajna m. nadívawina t., pajmatka m. paní-matka t. 1864, 52

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).