a flexivních. Svědectví, že č. i (í) je přehláskou z u (ú). podávají doklady stč. s iu (iú) neb u (ú), doklady č. nářečí východních a doklady jinoslovanské; proto klademe zde dále doklady takové proti dokladům nč. s i, í.
A) Přehlasované i v slabikách kořenných: bliji dolnobeč. bľuť Btch. 424 stsl. bljuja; – břich, břicho, stč. brzyuch ŽWittb. 16, 14, brzuch t. 43, 25, mor. břuch BartD. 7, Btch. 424, slc. brucho, pol. brzuch, rus. brjucho; – cíditi, stč. czudil UmR. 316, dolnobeč. códiť Btch. 425, slc. cúdiť; – cit, cítiti atd., stč. proczutyw Pass. 382, proczyuty Kat. 62 pol. cucić, stsl. štutiti; – cizí, stč. czyuzy DalC. 34, czuzeho Hrad. 105ᵇ, slc. cudzi, pol. cudzy, stsl. štuždь; – čenich- stč. čeňuchati, slc. čeňuch; – čibr, stč. chubr satureia hortensis MVerb., czubr LékA. 121ᵃ; – číhati atd., slc. čuhať, z čuga- Mikl. Etym. Wtb.; – číti, čich atd., stč. chziuyu Jid. 162, to chzuſto Pil. a, nč. ob. čuch. čuchat, mor. čuch. čut BartD. 7 a j., slc. čuch, čuchať; – čiprný, čiperný, slc. čuprný, pol. czupurny; – hnis a hňus (vedle hnus; rozdílné -n- a -ň- je v tomto slově i jinde ve slovanštině, v. § 298), hňus BartD. 14 (zlin.), t. 214; – hříz-, pohříziti, stč. pohrziuſſen ŽKlem. 50ᵇ (odchylné); – Jidáš, giudas Hrad. 75ᵃ – jih, stč. iuh MVerb., mor. juh BartD. 7 (zlin.), slc. juh, stsl. jugъ; – jícha, stsl. jucha; – jin-, jinoch atp., stč. dvě stě iunoſſ AlxH. 3, 14, yunochu DalC. 72; stsl. junъ iuvenis: – Jiří, stč. Jurzi Jiř. 34 a j., mor. Jura, slc. Juraj; – Jitka, stč. gyutku DalC. 42, Jutka DalH. 42; –jitro, stč. ot gyutra DalC. 20, slc. jutro. stsl. jutro, utro; – již a juž, stč. yuz Pass. 319, gyuz Hrad. 53ᵃ, stsl. uže; – klíč, klika, stč. klucz Boh. 49, okliuczili ŽKlem. 9ᵃ dolnobeč. kľóč Btch. 425, kluka BartD. 7 (zlin.), slc. kľúč, kľuka; – stč. kličný a kľučný aptus, klyczne miesto k modlitbě Alb. 64ᵇ, slc. kľučný, stsl. ključьnъ; – klid, kliditi atd., stč. ta nekluda Kat. 162, zle sě pokludi AlxH. 7, 11, pokluzat (poklízeti) BartD. 7 (zlin.), pokľózať Btch. 425 (dolnobeč.); – klis-. klisna, klisice, klise, pol. klusię. stsl. kljusę; – kliji stsl. kljują, slc. kľuť; – 1ib-, stč. liuboſt ŽKlem. 121ᵃ Lubuſſie DalHr. 3, sliubi mé ŽKlem. 14ᵇ, obliubis t. 38ᵇ oblyubowach ŽWittb. 34, 14, zlin. polubit BartD. 7, slc. ľúbit atd., stsl. ljub-; – lid, stč. lyud DalC. 18, ludu mého DalH. 41, slc. ľud, liudzke viny ApŠ. 71, svatá Lyudmylo ŽKlem. 138ᵇ stsl. ljudъ; – lilek lolium, pol. lulek hyoscyamus, srb. ljulj; – lit-, lít-, lítý, lítost, litovati, stč. lutoſt ŽWittb. 51, 5, liute zvěři ApD. 104, neliutowal t., jenž se ſlutuge ŽWittb. 111, 5 rozliucenye ŽKlem. 3ᵇ, slc. ľutý, ľútosť, ľutovať, stsl. ljut-; – nitro, vnitř, stč. wnutrz Túl. 56ᵃ t. j. vňutř, wnyutrz ŽKlem. 129ᵇ, slc. v-ňutri, stsl. atrь; – plíce, stč. plucze Boh. m. 21ᵇ, dolnobeč. pľóca Btch. 425, slc. pľuca, stsl. pljušta; – plíhati zešpiniti, slc. pľúhať, pľuhavý, pol. plugawy; – pliji, stč. plyugyucz LAl. g, mor. plut BartD. 7 (zlin.), pľuť Btch. 425 (dolnobeč.), slc. pľuvať, stsl. plju-; – plískati, plískanice, plíšť nečas, slc. .pľuskať, pľúšť, pľúštenica, pol. pluskota, stsl. pljusk-; – ři-, říti, říje, říjen,
