přehlasované -ej- atd. Na Slovensku přehláska tato jenom místy se vyskytuje, Hatt. mluv. str. 11, na př. zagejduj gejdošku Koll. Zpěv. 2, 8 vedle gajdoval z gajdami t. 79.
Přehlásce aj-ej nepodlehla 1) interj. aj (nč. ej není přehláskou z aj, nýbrž aj a ej bylo již v stč. vedle sebe); interjekce liší se od jiných druhů slov, tím jsou osamoceny a namnoze také chráněny ode změn hláskových, které jinde zavládají. Dále nepodlehla té změně 2) koncovka -aj v dial. tvarech 3. os. množ. (oni) volaj´(m. volají) atp.; obecné tyto tvary vznikly, když pravidlo o přehlásce aj-ej bylo již prošlo. A ovšem nepodléhá této změně 3) různoslabiċné -a-j- a jest tedy vedle přehlasovaného vejce nepřehlasované va-jec (pl. gen.), va-ječný, jest vola-jí vedle volej, volej-te, ta-jiti v. tej-ný atd.
Naproti tomu pravidlo jinde tou měrou proniká, že se i v složení -a + j- jeví, na př. v na-jdu přehl. nejdu : o tom kdo by chtěl sobě přečísti šíře neyde in Vitis sanctorum Pref. 40, o čemž doleji neydeſſ t. 43, že ty dvě galle tam neydem t. 74, to se v knihách neyde Puch. 46ᵃ, (jablka) plná popela neydeſs t. 45ᵃ, jak se v této knize negde Štelc. Jg. (s. v. nejde) Tu však evidence etymologická nutkala k tomu a dosáhla toho, že se přehláska zase zrušila.
Také lajk (jednoslab.), vzniklé synizesí z dvojslab. la-ik, podlehlo této přehlásce, leyk Blah. 8. Nč. dvojslab. laik je slovo nově přejaté.
Jinde způsobeno zrušení této přehlásky tvary příbuznými, které měly aj po právu. Na př. bylo stč. tajný přehl. tejný: tegné ſchůze VelKal. 104 (vedle tagne wěcy t. 239), posla teyneho Solf. 5, o tegnych písmách Froz. 12 atd.; ale vlivem tvarů ta-jiti, ta-jemný atp. přehláska zrušena a je zase tajný. Bylo hajný přehl. hejný, a vlivem slov háj, hájiti atp. je zase hajný. Byly stč. impt. kaj, kajme, kajte atp., přehl. kej, kejme, kejte, na př. key Pelzel 88, kejme se toho Proch. Jg., protož se kejte Pam. 3, 168, na pravdu neleyte Prostop. 13ᵃ atp.; ale byly vedle toho tvary právem nepřehlasované ka-ji, ka-ješ atd., a vlivem jejich zrušeno kej atd. a je zase nč. kaj se, kajte se, nelajte atd. K slovesům zráti a hráti jsou imperativy nč. zraj, hraj ku praesentu zra-ji, hra-ji, jehož -a-j- přehlásku ruší anebo jí ani nedopouští, a zrej, hrej ku praes. zrám, hrám, v němž takového dvojhlásce aj příznivého podnětu není. K nom. prodej byl gen. náležitý proda-je; z obého vzniklo analogií prodej gen. prodeje a prodaj gen. prodaje, a toto oboje bylo v užívání ještě v době nedávné, Jg. má doklady toho z usu. Podobně výdej gen. výda-je; zde drží se aj většinou dosud. Adj. prodejný i prodajný, ale jen vydajný, podajný atd.
Pro subst. kraj přehlasované v krej nemáme dokladu; ale přes to je možná, že bylo krej a že se zrušilo tvary příbuznými gen. kra-je atd.
Také pro přehlásku dlouhého áj v háj, ráj ap. není dokladu. –
