[70]číslo strany tiskumno-meno = řada 0-e); – v příponách ohýbacích: plur. 1. os. dor. λύο-μες a lat. legimus m. legi-mos; gen. sg. skr. sūno-š lat. generis m. genes-es a ř. γένους m. γένεσ-ος(= přípony -s, -es, -os = řada 0-e-o).
71. Případy, ve kterých v slovanštině stupňování máme a kdy jaké, vytýkají se v kmenosloví a dílem také v tvarosloví.
Stupnice, které byly v indoevropštině prvotné a na nichž stupňování jazyků historicky známých se zakládá, nejsou dosud dostatečné vypátrány. Na místé stupnic stanovených nedávno Hübschmannem (1885) navrhuje nověji jiné Bartholomae (v Bezzenbergerových Beiträge sv. 17, r. 1891, str. 105 a násl.). Dokud tu není jistoty, nelze výklad o stupňování slovanském navazovati na výklad o stupňování prvotném, a nezbývá než hledati a uváděti stupnice, jež v stupňování slovanském se nalézají. Při tom ovšem můžeme ukazovati, jaké jsou ke kterým stupnicím slovanským příslušné stupnice jazyků jiných, nebo jakou tu a tam můžeme předpokládati stupnici prvotnou, prajazykovou. –
Nalézáme pak v stupňování slovanském I. stupnici ь, e, o (= pův. ě, e, o); II. stupnici ъ-o; III. několik příkladů stupnic jiných; a k tomu druží se IV. dloužení.
I. Stupnice ь-e-o.
72. Stupně tyto číslujeme, anebo je také nazýváme 1. stupněm nižším ([7] Za pův.ě je lit. i, za o pak a.), 2. středním (e), 3. vyšším (o). Na př.:
z koř. slovanského ber- (= pův. bher-, ř. φερ-, fer-) jest 1. bьr-, v inf. stsl. bьrati č. bráti; – 2. ber-, v praes. stsl. berą č. beru; – 3. bor-, v subst. stsl. sъborъ č. sbor; –
z koř. mer- jest 1. mьr-, v praes. stsl. mьrą č. mru; – 2. mer-, v inf. stsl. mrêti č. mřieti, mříti, z *merti; – 3. mor-, v subst. stsl. merъ č. mor; –
z koř. rek- jest 1. rьk-, v impt. stsl. rьci č. rci; – 2. rek-, v inf. stsl. rešti č. řéci, říci, z *rekti; – 3. rok-, v subst. stsl. rokъ č. rok; –
atd., příklady jiné následují doleji.
Stupnice tato má své stupnice střídné a souhlasné v indoevropských jazycích jiných, na př.:
v litevštině, kde z koř. mer- jest 1. mir-tis smrt, 2. merdžiu umírám, 3. maras mor*); –
v řečtině, kde z koř. φερ- jest 2. φέρω, 3. φόρος subst., φορός adj.; – z koř. πετ- 1. πί-πτ-ω, 2. πέτ-ομαι, 3. ποτ-ή (= stupnice 1. 0, 2. e, 3. o); –
v latině, kde z fer- jest 1. fors[8] Za pův.ěr je lat. or.), 2. fero; – z koř. teg- 2. tego, 3. toga; –
![[70]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00082.jpg){kind=link}