[60]číslo strany tiskuTeprva později – třeba že již v době staročeské – změnilo se toto souhláskové -r (nikoli též -ŕ, -ř), -l v samohláskové -r̥, -l̥, a za bývalé stč. jednoslab. bratr, mohl, mysl atp. je potom (nč.) dvojslab. bratr, mohl, mysl atd.; příčinu ke změně té zavdávaly blízké tvary příbuzné: dvojslab. gen. bratra, mysli, fem. mohla atd. vedly k tomu, aby byla analogie rhythmická, aby bylo dvojslabičné také bratr, mysl, mohl.
3. Když byly vytčené hlásky rъ atd. v prostředku slova (nesloženého), tedy byla před nimi i za nimi souhláska a byly to tedy případy trъt, tlъt, trьt, tlьt. V případech těchto jer podle pravidla nahoře vytčeného se měnilo v e, anebo zanikalo. Když jer se měnilo v e, zůstávaly r, l ovšem souhláskami; na př. psl. krъvь č. krev, pl. gen. slъzъ stč. slez, part. *brьdъ č. bred (przebrzedſſe Ol. Jos. 2, 23), tъkadlьcь č. tkadlec, blьskъ č. blesk atp. Také když jer zanikalo, zůstávalo zbylé r, l v češtině staré souhláskou, na př. adj. krьvavъ stč. krvavý, nom. slъza stč. slza, praes. *brьdą stč. brdu, břdu, gen. tьkadlьca stč. tkadlcě, praes. klьną stč. klnu; ale později – namnoze ovšem již v době staré – změnilo se totéž r, l v samohláskové r̥, l̥, a odtud jest za stč. krvavý nč. krvavý, za stč. gen. krve nč. krve, za slza nč. slza, za tkadlcě nč. knižné tkadlce (ob. odsuvkou tkalce), za klnu nč. klnu atd.
b) Případy ъr, ъl, ьr, ьl (s jerem před r, l). Téžeslabičné ъr, ъl, ьr, ьl může bývati jen uprostřed slova a mezi souhláskami, tedy jenom v případech tъrt, tъlt, tьrt, tьlt. V případech těchto zaniklo jer v době prastaré, před vznikem vytčeného pravidla o jerovém e, a příslušné k němu r, l je hned samohláskou, za psl. tъrt, tъlt, tьrt, tьlt má již čeština stará tr̥t, tl̥t, a to zůstává i v češtině nové, mimo případy, kde během času nastala změna nějaká další. Na př. psl. gъrbъ č. hrb, nikoli herb (podle pravidla gъrbъ), a gen. hrbu (dvojslab., nikdy jednoslab. hrbu); a rovněž tak gъrstь č. hrst, nikoli herst, gen. hrsti; kъrčь č. krč, kъrkъ č. krk. gъlkъ č. *glk (za to změnou pozdější hluk), chъlmъ slc. Chlm (jm. místní, v č. změnou pozd. chlum), sъlnce slc. slnce (č. slunce), bьrdo č. brdo (nikdy jednoslab. brdo), četvьrtъ č. čtvrtý, dьrnъ č. drn, dьržati č. držeti, mьrtvъ č. mrtvý, mьrznąti č. mrznouti, pьrsь č. prs, pьrstъ č. prst, pьrvъ č. prvý, sьrdьce č. srdce, sьrna č. srna, sьrp č. srp, sьrstь č. srst, tьrn č. trn, tьrpêti č. trpěti, vьrba č. vrba, vьrtêti č. vrtěti, zьrno č. zrno, čьlnъ slc. čln (č. člun, změnou pozdější), dьlgъ slc. dlh (č. dluh), mьlčati č. mlčeti, pьlnъ č. plný, pьlstь č. plst. stьlpъ slc. stl̄p (č. sloup), tьlką slc. tlčiem (č. tluku), vьlgnąti č. vlhnouti, vьlkъ č. vlk, vьlna č. vlna, žьltъ slc. žltý (č. žlutý) atd. –
![[60]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00072.jpg){kind=link}