[66]číslo strany tiskustč. zmlklý raucus, hrdlo zmlklé, hlas zmlklý, zmlklost raucitas, zmlknúti raucum fieri, slc. mlkvý marcidus, mlkvé zrno; – mlzati ssáti, lízati, stsl. mlъzą mlêsti, z mьlz-, koř. melz-; s tím snad souvisí mlsati; – plch, stsl. plъchъ, srb. puch, pol. pilch, sthněm. pilih, z pьlchъ; – plný, stsl. plъnъ, rus. polnyj, pol. pełny, lit. pilnas, z pьlnъ; – plst, stsl. plъstь, rus. polstь, pol. pilść, z pьlstь; – stč. plznúti, stsl. plъznąti a plêsti praes. plъzą repere, rus. polzti, pol. pełzać, z pьlz-, koř. pelz-, stupň. v polz-, plaz-; s tím souvisí plzký, plž, plaz, plaziti se; – sloup, stč. stlúp, slc. stl̄p, stsl. stlъpъ. rus. stolpъ, pol. słup, ze stьlpъ; – tlouci, tluku, slc. tl̄cť, tlčiem, stsl. tlêšti (m. telk-ti), tlъką, rus. tolku, pol. tłukę, z tьlk-, koř. telk-; – tlupa, m. tlp-, stsl. tlъpa, rus. tolpa, lit. telpu tilpti místo míti, z tьlp-; – vlha, stsl. vlъga, pol. wilga, z vьlga; – vlhnouti, vlhký, stsl. vlъgnąti, rus. volgnutь, pol. wilgnąć, lit. vilgyti vlhčiti, z vьlg-, koř. velg-, stupň. ve volg-, vlag- vláha, vlažiti; – vlk, stsl. vlъkъ, rus. volkъ, pol. wilk, lit. vilkas, z vьlk-; – vlna lana, stsl. vlъna, rus. volna, pol. wełna, lit. vilna, z vьlna; – vlna unda, stsl. vlъna, rus. volna, pol. wełna, lit. vilnis, z vьlna; – žluč, slc. žlč, stsl. žlъčь, rus. želčь, pol. żółć (m. -č), ze žьlčь; – žluna, žluva, slc. žlna, stsl. žlъna, rus. želna, pol. żołno, ze žьlna; – žlutý, slc. žltý, stsl. žlъtъ, rus. želtyj, pol. żołty, lit. geltas, ze žьltъ.
66. trt, tr̥t z trьt.
Stč. břdu, brdu je proti stsl. bredą, rus. bredu, je z koř. bred-, stupň. v brod-, je tedy z brьd-; – stč. břev gen. břvi trabs, z brьvь, se břvi Šach. 25, nad brzwi HořovA. 10ᵃ (1529); – brněti pol. brznieć, na'nom již železa brnye (= řinčí) AlxV. 1394, mnohý jazýček brnyeſſe Vít. 27ᵇ, (kněz) maje brnícíe zvoncě HusPost. 79ᵃ, koflík brnieše Život Jos. ČČMus. 1862, 220, včelenky brňá (= bzučí) Suš. 339, z brьn- (Mikl. Etym. Wtb. 21 z brenê-); – hřbieti, z koř. greb-, stupň. grob-, tedy z grьbêti; – hřmieti, z koř. grem-, stupň. grom-, tedy z grьmêti; – chřbet, hřbet z chrьbьtъ; – střed gen. strdi favus má vedle sebe také nom. stred, a to ukazuje ke strъd-, v. § 62 a 267; – stč. strnúti, most (podrubený) ledva strnieše DalP. 89, m. strmnúti, srov. stsl. ustrъmnąti praecipitari, adv. střemhlav, srov. stsl. strъmьglavь, ze strьmьglavь; to vše ze strъm-, koř. strem-, stupň. v subst. strom; – škrhati, škrhotati, vedle skřehtati, stsl. skrъžьtati. rus. skrežetatь, ze skrьg-; – pl. instr. stč. třmi z trьmi; totéž trь- = tres je v trpaslík a stč. třpaslek, srov. stsl. trьpęstъkъ simia, a v trnož, srov. stsl. trьnogъ; – se-trvati podle mrus. tryvaty, vytrevałyj, lit. trivoti ertragen Mikl. Etym. Wtb. 360, tedy ze sъ-trьvati; – gen. mudrcě, chytrcě atp. z -rьca atd.
67. tlt, tl̥t z tlьt.
Stč. blsket, blščěti sě, stsl. blьskъ, blьscati, blьštati sę, je proti rus. blestêtь, bleščatь, pol. blyszczeć, a proti iterat. stsl. bliscati, je tedy z blьsk-;
![[66]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00078.jpg){kind=link}