[80]číslo strany tisku1. vьrt, v stsl. vrъtêti č. vrtěti, vrtati, obrtnúti sě, vrtký, vrtoch, obrtel, vrstva z vьrt-tva; – 2. vert, v stsl. vrêteno č. vřěteno, vřeteno; – 3. vort, v stsl. vratiti č. vrátiti, souvrať, závrať; –
1. vьrz, v stsl. povrъzą ligabo, č. vrzati (v. str. 65); – 2. verz, v stsl. povrêsti ligare, č. povřieslo, povříslo; – 3. vorz, v stsl. povrazъ č. provaz; –
1. zьr, v stsl. zrъcalo č. zrcadlo, zьrêti č. zříti; zdlouž. zir, v stsl. pozirati; – 3. zor, v stsl. pozorъ spectaculum, zorja, zrakъ visus, č. pozor, zoře, zrak; zdlouž. zar, v stsl. zarja č. záře; –
1. zьr, v stsl. zьrêti č. zráti, sezráti; – 3. zor, v stsl. sъzoriti, stč.
szořiti maturare; –
1. žьld, v stsl. žlъdêti desiderare, koř. želd- z geld-; – 3. gold, v stsl. gladъ č. hlad; –
1. žьr, v stsl. žьrą, požьrą, stč. požru, požřeš; zdlouž. žir, v stsl. požirati deglutire; – 2. žer, v inf. stsl. žrêti, požrêti, č. požřieti, požříti deglutire; – sem patří také 1. žьr, v č. žráti ze žьrati, 2. žer v žeru; –
2. žer, v stsl. žeravъ, sln. žerjav, č. žeřavý; zdlouž. žar, v stsl. požarъ, č. žár, požár; koř. žer- z ger-; – 2. gor, v stsl. gorêti č. hořeti, horký, úhor; s významem přeneseným: hořký, hořec a hoře, hořekovati, hůře stč. hóře, hoří peior, nč. horší atp.; zdlouž. gar, v č. oharek.
ε) Stupeň střední em, en.
82. Stupnice indoevropská tu jest: 1. ěm, en (t. j. m, n s předcházejícím oslabeným ě-; z toho jsou střídnice další, mimo jiné též nasalis sonans m̥, n̥, předpokládaná na př. pro skr. a řečt.); – 2. em, en; – 3. om, on. Na př.:
z koř. gem- jíti jest 1. gm-, v skr. perf. 3. plur. dža-gm-uš; ga- z gm̥-, v skr. part. gata; – 2. gem-, v skr. fut. gantāsmi; – 3. gom-, v skr. perf. džagāma; –
z koř. γεν- naroditi se jest 1. γν-, v γί-γν-ομαι, nebo γα- z gn̥-, v γε-γά-ασι; – 2. γεν-, v ἐγένετο; – 3. γον-, v γέγονα.
83. Stupnice se střídnicemi slovanskými, když následuje samohláska (za různoslabičné em, en atd.), jest: 1. ьm, ьn, 2. em, en, 3. om, on; – když následuje souhláska (kromě j), vzniká spojení 1. ьmt, ьnt, 2. emt, ent, 3. omt, ont, a z toho dále psl. 1. ęt, 2. ęt, 3. ąt, kdež stupně 1. a 2. spadají v jedno. Kde v případech daných je slovanské ęt 1. z ьmt, ьnt a kde 2. z emt, ent, je těžko rozhodovati; podle Leskiena (Arch. V. 525 a násl.) může býti praes. tręsą stupně 1. (jako mьrą) i 2. (jako *velką), a podobá se, že part. tręsъ je stup. 1. (jako mьrъ), part. tręsenъ 1. (jako bьjenъ), inf. tręsti 1. (jména s příp. *ti mají z pravidla stupeň 1.), sup. tręstъ 2. (jako ve stejném skr. infinitivě). Příklady:
1. 2. blьnd, blend, v stsl. blędą, blęsti, errare, delirare, stč. bladu
![[80]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00092.jpg){kind=link}