[505]číslo strany tiskupodle part. vyjmouc, soudíc, byla-li tu známa, anebo podle hojných adv. ščasnějc atd.
z (dz).
428. Pokud nění změněna v z, píše se hláska tato spřežkou dz na př. stč. przyrodzenye CatoP. 3ᵃ svého zrodzeni Lún. l. 1460, dial. slc. núdza, sádzať atd.
Většinou je však žádané a bývalé z změněno v z a tu píše se touž literou, jako z původní; na př. knhiez DalH. 30 t. j. kněz (-z z -g) a giez Pass. 348 t. j. jěz (-z z -dj) psáno jako bez Vít. 95ᵃ (subst., -z původní). Někdy je tu psána litera nebo spřežka, která jindy znamená ž, na př. knieź HusPost. 76ᵃ, kniezz Kruml. 327ᵇ, to vież HusPost. 76ᵇ, wyzz ML. 104ᵇ atd. Že tak bývá psáno také původní tvrdé z a že tedy ze psaní knieź, knyezz atp. nelze nic usuzovati o výslovnosti, je pověděno v § 409. –
Vznik a proměny souhlásky z
429. 1. Hláska z je dílem z doby praslovanské a tu vyvinula se z původního g, kněz stč. (před přehláskou) kňaz z pův. kъnęg-, sg. dat. lok. noze stč. nozě z nog-, – dílem z doby předhistorické pozdější, kdež vznikla z psl. dj, na př. stč. (před přehláskou) núza nč. nouze z nądja, adjekt. goviazí nč. hovězí z govędj-, iterat. sázati nč. sázeti ze sadjati atd. Srov. §. 394 a) a b).
2. Zněním svým bylo z = dz. Časem oslabil se a zanikl v dz člen zubný a znění jest pak = z. Srov. § 396 č. 6. Změnilo se tedy z v z. Při změně této jest výsledek jiný při z vzniklém z původního g, a při z z psl. dj.
a) z vzniklé z pův. g změnilo se v z v češtině veškeré, na př. kъnęg- stč. kňaz nč. kněz slc. kňaz, noga stč. dat. lok. nozě nč. noze slc. noze atd. Výjimkou je z (dz) jenom v nářečích slovenských v těch případech, kde slovo základní má g (místo obyčejného h). Na př. k nom. striga (= čarodějnice, z lat.), vyga (val., m. vikev), muziga (z musika) je dat. lok. stridze Hatt. slc. 52, vydze BartD. 65, muzidze t. Ale tu není dz z doby starožitné, nýbrž je původu novějšího, jako i slova jsou nová, ve kterých se vyskytuje: k nom. musika je dat. musice; když se v nominativě temné -ka změnilo dialekticky v jasné -ga, změnilo se souhlasně s tím i v dativě temné -ce v jasné -dze. Viz § 394, e. V týchže případech bývá i ž za obyčejné ž, v. § 449. – O dat. lok. slc. rázde, miazde (vysl. zďe) k nom. rázga, miazga (se starým -g) v. § 431.
b) z vzniklé z psl. dj změnilo se v z v češtině většinou, ale ne všude, v nářečích slovenských dochovalo se totiž staré dz. Na př. psl.
![[505]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00517.jpg){kind=link}