do[509]číslo strany tiskumnění, že také jindy a vůbec vedle ć, dź může bývati ť, ď, a v tom domnění mění se pak i náležité ć, dź v ť, ď; na př. za náležité ť. j. dialekticky oprávněné poćini (= podsíní) říká se poťini, a podobně poďim za náležité podźim (= podzim) BartD. 108.
V témž nářečí je také vaďba m. vazba (na střeše) t. 107 a také tuto změnu je vysvětliti mylnou analogií, souvisící s dial. ď-dź.
Ostatek o ć v. v § 308 (při změně ť v ć), o dź v § 321 (při změně ď v dź).
F) Souhlásky š, ž; č, ž (dž) a jejich proměny.
433. Souhlásky tyto jsou podnebné střídnice svkavek s, z, c, z (dz). Jsou jako tyto:
prosté š, ž, a
assibilované č, ž (dz). –
Původ hlásek těchto jest několikerý:
1) V době praslovanské vzniklo š, ž ze staršího sj, zj, na př. part. psl. nošenъ, voženъ, č. nošen, vožen, z pův. nosjen-, vozjen-; v. §§ 400 a 411.
2) Též v době psl. vzniklo č, ž (ž), š ze souhlásek hrdelných k, g, ch, a to ve dvojích případech:
a) když následovala některá ze samohlásek -e, -ę, -ē, -i, -ь, na př. vok. č. člověče psl. čьlovêče z -ke, bože n. bože z boge, duše z duche, srov. §§ 366, 375, 385; –
b) když následovalo -j s některou samohláskou, na př. pláč psl. plačь z plakjь, lože n. lože z logje, duše psl. duša z duchja.; srov. §§ 365, 374, 384.
Sem patří také č, ž (ž) ve vok. otče, kněže, praes. stč. mýču atp., vedle nom. otec, kněz, inf. mýcěti atd.; na pohled zdá se to býti č, ž z c, z, ale vlastně je tu změna k-, g- v č-, ž-: otče z pův. otьke, kněže z kъnęge, mýču z mykją atd. Srov. §§ 421 a 429.
ž v případech zde vytčených je prvotné. Vedle toho jest také ž podružné, v. doleji č. 5. –
3) K tomu přibylo později západoslovanské š za s slovanštiny východní a jižní v slovích: č. veš omnis, pol. wszy, wszytek, hluž. všon, dluž. šon, proti stsl. vьsь, srbchorv. sav, sva (přesmyknutím), sln. ves, rus. vesь; – stč. šědivý, šěrý, pol. szedziwy, szary, hluž. šědźiwy, šěry, proti stsl. sêdъ, sêrъ atd. Srov. § 248, 6. –
4) V češtině (a polštině) vyvinulo se kromě toho ještě také šč a žž místo sc a zz v případech, jako jsou na př.: nebeský plur. nebeščí (proti veliký-velicí), pustiti part. puščen (proti platiti-placen), hyzditi part. hyžžen
![[509]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00521.jpg){kind=link}