[507]číslo strany tiskustarožitný rozdíl mezi z a z, v češtině spisovné a j. již neznámý, reflektuje se tu ještě z výslovnosti živé: od následujícího -i, -i mění se původní (psl.) z- v ź-, ale z- vzniklé ze z- změně té se nepodrobuje. Podle sdělení pp. Bartoše a Praska říká se ovšem sg. lok. na-meźe, na-hraźe jako na-koźe atp.; ale to jsou novotvary: substantiva -za, přehlas. nč. -ze, vzala se v tomto nářečí v některých pádech do vzoru ryba, a pak je tu tedy lok. na-hraźe atd. jako na-koźe.
6. V jazyku nynějším je z (dz) jenom dialekticky, jak udáno nahoře v č. 2, Všude jinde, kde bývalo, zaniklo, t. j. změnilo se v z, na př. v nč. kněz, hráz atp. zní z jako ve vůz, v nouze, kněze jako v instr. vozem atd. Tudy vzniklé nč. z je střídnicí za bývalou hlásku měkkou, a v tom smyslu je také samo měkké. – Odchylkou bývá tu někdy ž. Zejména je to v impt. střež, pomož atp., plur. strežte atd., místo střez, střezte atd.; tu přijato -ž na místo -z z praes, střeže-, móže- atd. V impt. psaném pověž m. pověz, pověž ty mně má milá Suš. 334, jest omyl (Bartoš). Vedle hrazen, -hrazovati, z psl. gordj-, je také hražen, -hražovati, ohražen Us., nahražowati Kold. 216ᵃ, přehražovánj t. 164ᵃ; substantivum hráz zbuzuje domněnku, že je i sloveso hraziti (v. hraditi), a k tomu novotvořením hražen atd. Nyní říká se trvám všude -hlížeti atp. za býv. glázati psl. ględjati; ale ještě Rosa 1672 má náležité -hlízeti, hlýzým 212, nahlýzým t., wyhlijzeti 484, odchylné -hlíž- vyvinulo se tedy teprve časem.
z podružné.
430. z vzniká také podružně, a to v nářečích slovenských změnou z g v slovích původu vesměs pozdějšího, na př. striga dat. stridze, muziga dat. muzidze, v. § 394, e) a 429, 2; – dialekticky z dź místo ď, na př. dzedzina z dźedźina a místo dědina, v. § 321; – a spodobou z -c před následující souhláskou jasnou, na př. nic-déle vyslov. nidz-déle.
z a sykavka.
431. Tu je důležito jenom skupení zz.
1. K noga, noha je sg. dat. lok. nozě, k bóg, bóh je sg. lok. bozě atd. Podle toho žádáme k nom. miezga, miezha dat. lok. miezzě, a k nom. zábrězg, zábřězh lok. zabřězzě. Tu však žádané zz se změnilo v žž, a z toho je podle § 452 žď. Na př. miezga, miezha dat. lok. mieždě, w míeżdie HusPost. 54ᵇ. – rózga, rózha dat. lok. róždě, w olywowey roſdye PassKlem. 54ᵇ, – zabrězg lok. na zábřěždě, na zabrzezdye diluculo Ol. Num. 9, 21 (k tomu přidělán potom novotvarý sg. nom. zábřěžda, zabrziezda Diefenb., zabrzezda Veleš.). Srov. stejnou změnu sc-šč v § 423.
![[507]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00519.jpg){kind=link}