[466]číslo strany tiskustč. hutrajch, hutraych ApatFr. 65ᵇ a j., z něm. Hüttenrauch t. j. saze (jedovaté), které se tvoří v tavírnách.
2. Dále jest h- odsuto z ho-, o- v dial. dokladech: lidé a owada homines et iumenta EvOl. 127ᵃ (Jon. 3, 7 a 3, 8) m. hovada, owada země bestias terrae t. 134ᵃ (Gen. 1, 24); oříkať BartD. 88 (stjick.) m. hořékať, hořekovati; vzouru t. 53 (dol.) m. vz-hůru. Podnětem tomu bylo přisouvané h- v ho-: říká se dial. hoko v. oko atp., analogií zvratnou vzniklo tedy také ovado v. hovado atd.
3. Z -ohu-: Pan-Bau-ſaham vysl. pán-bou-sahám t. j. pánu-bohu-přisahám Prostopr. 82ᵃ; – Bouſlawa (sg. nom. fem.) Lún. ks. 1356 z Bohuslava; – sem patří také příjm. Bouše (psané Bauše) ze stč. Bohušě, a jména místní Boušovice vedle Bohušovice atp.
4. Z -ahn-, v praes. sau ze sahu (přisahu, přisahám): Valento sau bohu Pam. 3, 131, přisau já Valento tobě t. 119 (verš 8slab., tedy přisau 2slab.), i přisau věř mi t. 121 a j.; z přisau stalo se dále přisám, kterážto změna tím byla způsobena, že místo zastaralého sahu, přisahu se říkalo sahám, přisahám; tomuto pak přisám nerozuměno, bralo se za „při sám“, a chybné toto pojetí má za následek chybné výklady, že prý má se psáti při sám (odděleně) a při sám bůh, a že prý se má rozuměti při (mně) sám bůh (stůj), nebo při (sg. akk., mou) sám bůh (podporuj), nebo při (= suď, impt.) sám bůh atd., v. v Kottovu Sl. I. 107.
5. Z konce slov: pámbu m. pán-Bůh Us., BartD. 17 (zlin.) a j.; laš. puu, duu, uu m. płuh, dłuh, łuh t. 111; opav. sně, bře m. sněh, břeh t. 135; mor.-slov. sně, bre, plu m. snieh atd. t. 34.
6. Z hr-: v rtan BrigF. 159 m. hrtan; v dial. vrdlouhat m. v-hrdlolháti Us.; pámborač pozdravit Us. m. pán-Bůh-rač; rožeň vína mýt. 338 a j. m. hrozen (matením se subst. rožen, rožeň veru); rozen, rana, rouda chod. 50 m. hrozen atd.; rách m. hrách Šemb. 41 (českomor.); – z hřna začátku slov, mnohdy také na začátku slabik vnitřních, odsouváno h často v jazyku spisovném a ještě častěji v nářečích obecných; na př. Řehoř stč. Hřehoř, – Řek, řecký stč. Hřěk, hřěčský, – ot hlasu rzimoty tvé ŽKlem. 103, 7 m. hřímoty, – řmot HusE. 1, 306 m. hřmot, – porziechu PulkLit. 124ᵇ m. pohřiechu, – k porzyebu EvOl. 265ᵇ m. pohřeb-, – rzeben Veleš. m. hřeben, – řeblo, řešit, řmot Šemb. 11 (ob. česk.), – řeben, řích chod. 50, – řebec, řebice, říbě, řebík, řejt (hříti), vořát (ohříti, ohřáti), řib, řbet, řích, říva, řivnáč, řmí, řmot mýt. 338 (a taktéž vých.-česk.), Kotsm. 15, Neor. 8, – pořeb BartD. 88 (stjick.) atd.
7. Z hl: v stč. přisál m. přisáhl, prſiſal ŽKlem. 84, 4, t. 86, 30, t. 88, 50, przyſal Ol. Num. 32, 10, – v dial. tenle, tamle atp. v. ten-hle Us. a mýt. 338, doudl. lele, lelejte m. hle-hle Kotsm. 15, hrozenk. loh BartD 41 a doudl. loch Kotsm. 15 m. hloh, laš. złavek poduška ze vz-hłav-, a oplídać m. obhlídati BartD. 111 němuł m. nemohł t.
![[466]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00478.jpg){kind=link}