[456]číslo strany tiskug se změnilo v h.
378. 1. Psl. g dochovalo se také do stč., za psl. gora, noga, bogъ atp. jest i stč. gora, noga, bóg atd. Na půdě české změnilo se toto g v h. V bohemikách v kronice Kosmově je vždycky g, na př. Dlygomil Kosm1. III, 51, Dlugomil KosmA, t., Dragomir Kosm1. I, 15, KosmA, t.; Spitignev Kosm1. I, 15 a j.; – v Greg. je vždy g – taktéž v bohemikách v list. Litoměř.: bogu, glava, grrdoſt; – v Reg. čte se koselug v list. kladené do r. 1088, na kaci gore, granicie 1214, za goru 1228, de gor 1228, na gradisci 1228, camena gora 1241, ielenye gora 1241; a vedle toho: Bukowa hora 1241, Lypova hora 1241; – v ABoh. je g i h: grivny, ze kenihamy; – k dokladům nejmladším s g patří duos ogarzie DeskDE. z r. 1322 vedle oharz t. 1323; – v HomOp., MVerb a jinde od sklonku XIII je vždy h; – v textech pozdějších vyskytuje se tu i tam g v některém jménu vlastním, na př. Dragomyrz Pass. 513, Spitygnew DalJ. 25 z rkp. V. atp., ale to je napodobením starších předloh a pramenů latinských. – V dokladech tuto uvedených vystupuje nové h na místě starého g v polovici stol. XIII; ve výslovnosti skutečné vyskytovalo se h za g zajisté o něco dříve.
2. g se změnilo v h také v slovích přejatých; v. § 381.
3. Také g- vzniklé spodobou z k- mění se časem v h. Za kbel spodobené ve gbel je dbeč. hbeł Btch. 436, – za kdo, kde, kdy atp. spodobené ve gd- je dial. hdo, hde, hdy, něhdo, nihdo atd. chod. 44 (v chod. nikdy gd-), Kotsm. 18 a 19, Šemb. 48 (mor.) a 60 (hornotrenč.) atd.
zg měnilo se pravidelně v zh; tedy zábřězh z brêzg-, zabrzezhuge ſe lucescit MamD. 314ᵇ, – mezh z mьzgъ, kóň a mezh ŽKlem. 31, 9 a j., mzhow patset AlxV. 1277, – miezha ze stsl. a psl. mêzga, myezha sucus Anon. 6ᵇ, – rózha z rozga stsl. razga, – vozhri z vozgr-, stsl. vozgrja mucus, wozhri MVerb. a j.; – ale záhy proniká a dostává převahu změna v zk, sk: zábřězk, zabrziezk ŽGloss. 107, 3 a j., ŽPod. 77, 34, zabrzezek Exod. 14, 27 atd., nč. bříská se, rozbřesklo se atd., – mezk, kóň a mezk ŽWittb. 31, 9, meſek Boh. m. 22ᵃ, nč. mezek, – miezka, mieska, myezka Synon., myeſka Nom. 69ᵃ nč. míska n. míza, – mozk ze stsl. a psl. mozgъ, mozk Pror. Isa. 25, 6, Lact. 103ᵇ atd., – rózka, (Seth) sadil ruozku Adam. 205ᵇ, těch ruozk Gesta Kl. 29 a j., – vozkry wozkri plegma Boh. 27ᵃ. –
Změně v h uniklo g jenom dialekticky a jen porůznu v slovích jednotlivých. Sem patří mor. gřích, gřešit Šemb. 43 (horsk., v Hostími); zgebnúť BartD. 298; druga kolík t. 208 stsl. drągъ trabs; mizga Btch. 436 (dbeč.); mozg BartD. 62 (val.) a 86 (stjick.), muzg (mozek) Šemb. 60 (opav.); gloh (hloh) t.; slc. gríb, gyzdavý (ohyzdný), miazga, rozga i razga, mozgy Hatt. Zvukosl. 98 a 99, Pastrn. 143.
![[456]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00468.jpg){kind=link}