[463]číslo strany tisku17 (domažl.), BartD. 15 (zlin.), Neor. 10, Šemb. 44 (mor.-hor.), levké lefké Btch. 437 (dbeč., odtud pak levóčké, levónké = č. lehoučký, lehounký); – křehký, křevký BartD. 15 (zlin.); – vlhký, vlvký Šemb. 17 (domažl.) a 44 (mor. hor.).
Cizí h.
391. V slovích přejatých cizí h dílem zůstává, na př. šilhati ze střhněm. schilhen, – hamižný z něm. hämisch Mikl. Fremdw 92, – harc a harcovati z maďar. harcz pugna t., – husar z maďar. huszár t. a to z ř. xoυρσάρης, toto pak z tur. gursân pirata t., – hut, huť ze sthněm. hutta Uhlenb.; – dílem je změněno:
v ch, to zvláště ve slovích ze staré němčiny přejatých, staroněmecké h přejímala slovanština v době staré jako ch; na př. chlast-, pastýř vlka cepem schlasti Baw. 103, sthněm. hlast, uzda Uhlenb., – chleb stsl. chlêbъ z germ. hlaiba-, got. hlaifs t., – chlév stsl. chlêvъ, srov. got. hlija Zelt t., – chlum, chlъm-, z germ. holma-, stnor. holma malý ostrov t., – chmel ze stnor. humli a to z lat. humulus t., – chopiti stup. (zdlouž.) chápati z *hap-, nizoz. happen t., – chrust z germ., srov. got. thramstei kobylka t., – chvíle z got. hweila t., – chvrast m. chvorst- ze sthněm. horst t., – chyše got. a sthněm. hûs t. – punčocha z Bundschuh atd.; –
v k, v mrkev ze střhněm. mörhe sthněm. morha Mikl. I. c. 112; –
ve vochle mor. hachle ze střhněm hachel je vo- za cizí ha- Matz. Cs. 370; trvám takto: (h)a- změněno v o- a toto ve vo-.
h se přisouvá
392. h je přisuto
1. v ha- m. a- (t. j. k a-, když jest na začátku slabiky): v stč. Habraham Reg. III. 1322; – v ob. hapatyka; – v dial. harest, halmara, Hanka (Anka) Kotsm. 9 (doudl.); hale, Hana chod. 50; haby Erb. čít. 34 (domažl.), haž t., hale t. 36; harest, harmara Šemb. 21 (středočesk.); hano, habe (aby), haž Šemb. 39 (záp.-mor.); habe Suš. 368 (ok. Brna), haž t. 370; Hapolena, Hanča BartD. 56 (dol.); Hanča, Hanička, hanéza (anýz) t. 65 (val.); Haňa, harmara Btch. 436 (dbeč.); Hana, Hanzelm, hanyz, harešt, harenda (hospoda panská najatá) BartD. 110 (laš.); –
2. v he- m. e-: v stč. Hemma, hemma žena Boleslavovova PulkL. 90; Helizeus, helizeus Pass. 308; herb, komuž král herb dá VšehJir. 174, herbu užívati t. 176; -hel, od yſmahele slovú yſmaheliczti Mand. 37ᵃ, yſrahel ŽWittb. 52, 7, Johele Alb. 44ᵃ atp.; – v ob. Kabrhel (z Gabriel), španihelka; – v dial. Heva chod. 50, herteple BartD. 59 (dol.), Španihel, Izrahel Kotsm. 9 (doudl.), Daniheľ Btch. 436 (dbeč.); – tu připomínáme také ob. hejcuk z něm. Auszug; –
![[463]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00475.jpg){kind=link}