zzwiedechzcztwem svD. 43, chzlowiechzctweem t. 102, – a dsť: na dcztie Pass. 11.
c) ds, ts v dc, tc: ve dva-ná-dcěfe atp. místo -na-dsěte, na př. patnadcziete dní Pass. 9, ſedm na dczete let t. 219, dwanadciet Krist. 57ᵇ, dwanadczet AlxV. 1222, patnadczte ML. 14ᵃ, patnadczt Alb. 21ᵇ atd., nč. dvanáct atd; – ve dva-dcěti atp. m. -dsěti, na př. dwadcziety LMar. 15, dwadcet Háj. 43ᵃ a j., Br. Num 11, 19, Čztyřidcet Háj. 27ᵇ třidceti VelKal. 26 a j., nč. usus starší dvadcet, novější dvacet atd.; – v přědcě m. přěd-sě (= před sebe, ku předu), na př. plavili sme se předce Pref. 8, král běžal przedce Mart. 6ᵃ, předce Br. Num. 13, 31 a j., vedle: Alexander táhl vždy przedſe Mart. 11, nestúpaj za ſie ani przied ſie Brig. 124; nč. usus starší předce, novější přece; – v patcet m. patset (= pět set): patczet mzhóv AlxH. 4, 12 v. mzhóv patſet AlxV. 1277.
d) Krom toho je změněno s v c ještě v příkladech: cloniti m. sloniti; – clota, nehod a czlot Hrub. 325ᵃ, czloty HrubPetr 4ᵃ, czlotám t. 44ᵃ, m. slota, stsl. slota hiems, rus. slota deštivé počasí; – stjick. hucle BartD. 88 m. húsle; – cucati, cecek, cecík, czeczik ApatFr. 168ᵇ m. ssáti ze sъsati, *ssek gen. sesku adj. seskový ze sъsъk-, srbch. sasak; – capouch, copouch, czopuſſy Lact. 155d, m. sopouch, ze sop- (soptati) Mikl. Etym. Wtb. 316; – val. cuk BartD, 64 m. suk; – kapca Us., mýt. 335, Šemb. 26 (vych.-č.), Kotsm. 14 (doudl.), BartD. 14 (zlin.); – cvrčeti, cvrček m. svrčeti, svrček, ſvircek MVerb., ſwrczek EvOl. 55ᵃ, swrczala Rozk. 381, swrcżela Lact. 283c, ze sverk- Mikl. Etym. Wtb. 330; – cmoud a čmoud m. smoud, pol. smąd, srbch. smud t. 329; a j.
S těmito změnami s-c srovnej změny š-č v §. 438.
3. s v š (ž). V několika příkladech starých je š v slovanštině západní proti s slovanštiny jihovýchodní, tedy změna s-š z doby předhistorické; zejména vše- stsl. vьse, stč. šedivý a šěrý stsl. sêdъ a sêrь, ščě- stsl. scê- O tom v. § 248 č. 6. – Kromě toho změnilo se s v š v hojných slovích domácích (o podobných změnách v slovích cizích v. § násl.).
a) V slově šočovice m. sočovicě atp., ſſoczowicze Otc. 162ᵃ atd. Podle stsl. sočivo lens, legumen, pol. soczewica a soczka, luž. sok lens, rus. sočevica atd. bylo zajisté i v češtině so- a možná že psané ſoczowyczye Vít. 95ᵃ a j. tak čísti jest; ale většinou psáno ſſ- a š-, bývalé so- se změnilo v šo-, vlivem následujícího č-. Ze šo- pak je změnou další čo- nč. čočka, čočovice Jg.
b) V dial. šršeň BartD. 14 (zlin.), Btch. 439. m. sršeň, stsl. srьšenь, srov. pol. szerszeń v. sierszeń, luž. šeršen, rus. šeršeň, s- změněno v š- vlivem následujícího -š-.
c) Ve skupení šl z sl. Podle stsl. slêpati, slêplją salire, slapъ fluctus, sin. slap vodopád bylo také č. slap-, slep-; dochováno je v doudl. slápnout, slapat, slapák chodidlo Kotsm. 17, a dosvědčeno pro dobu starší
