slova stejná se skř- a kř- vedle sebe, a podle toho přidělává zvratná analogie k slovům s náležitým kř- také duplikáty se skř-. Na pohled je to přisutí s-, vskutku však postup jiný. Že tím způsobem vzniklé skř- může se dále měniti v škř-, rozumí se samo sebou. Na př. podle stsl. kremy, kremenь atd. je také č. náležité křemen, kremen MVerb., krzemen Hod. 31, krſemene ŽKlem. 145ᵃ, kremenice MVerb., krzemenyczie saxum Ol. Prov. 27, 3, hora krzemenata Otc. 436ᵃ atd.; a vedle toho skřemen, škřemen: na ſſkrzemeny in silice Ol. Job. 19, 24, ſſkrzemenym t. 1. Par. 12, 2, skřemen Jg.; – křepelka, dolnobeč. skřepílka Btch. 439. – Podle toho je také Skravařovo v. Kravařovo BartD. 110 (jméno místní na území lašském).
4. K začátečnému tř-, tr-. Místo náležitého stř-, střiebro nč. stříbro, stříleti atp. říká se a dílem říkalo se obecně tř-, tříbro, třiebro atd. v. § 408, 2; jsou tedy slova stejná se stř- a tř- vedle sebe, a podle toho přidělává zvratná analogie k slovům s náležitým tř- také duplikaty se stř-, neboli s- se přisouvá. Na př. za pův. červo stsl. črêvo slc. črevo bylo stč. třevo atp., trziewa Pass. 392, kuřie trzewcze RostlF. 12ᵃ, trzewnie dna colica t. 13ᵃ, ApatFr. 56ᵇ atd., a jest později stř-, ſtrzewa Comest. 47ᵇ, nč. střevo, střevní atd. Jg.; – za pův. červ- stsl. črêvьj (slc. črievica) bylo stč. třěví atp., trſiewi mój ŽKlem. 107, 10, trzieuicz Ol. žalm 107, 10, trzewiczky Hug. 109 atd., a je stř-, ſtriewycz Chir. 85ᵇ, nč. střevíc, ob. také třevíc, doudl. jen střevíc Kotsm. 15; – za pův. čerm- rus. čerëmcha je stč. třěmcha, trzyemcha Rozk. 1108, Třěmešná, Třěmšín atd., a jest nč. střemcha Jg.; – za pův. čern- stsl. črênъ manubrium slc. črenka je třenka a střenka Jg.; – za pův. čerp- stsl. črêpъ testa slc. črep je stč. třěp, trzyep Rozk. 2950 a j., nč. střep, doudl. jenom třep Kotsm. 15; – za pův. čers- stsl. črêšnja je stč. třěšně, trzyeſſnye Vít. 95ᵃ, nč. také střešně Jg. a Kotsm. 15; – za pův. čerda stsl. črêda vices slc. črieda je stč. třieda, trzieda Cath. 179ᵃ, NRada 836 a j., nč. také střída Jg., sirotek chodí po střídě chod. 51 (t. j. dům od domu), střídati se atd.; Blahoslav čítal ve „mnohých velmi starých“ knihách třída, ale za jeho doby se říká střída Blah. 263; – místo a vedle náležitého třieska, třieščka, pův. trêsk-, je také střieščka, aby Sſtržiſſtiek neužívali (k svícení) KolG. 66ᵃ (1703), mnozí sousedé Stržiſſtkama a dracžkama ſwitiegij t. 79ᵃ (1703); – za pův. čersla stsl. črêsla (plur.) slc. čriesla je stč. třiesla, prokla trzyeſla jeho DalC. 50, pod trzieſli Pass. 160, žlaz třiſlnijch Háj. herb. 295ᵇ atd. a je později střiesla, w ſtrzieſlech MamB. 63ᵇ; – za pův. čerslo slc. črieslo je stč. třieslo, trzyeſlo Vocab. 175ᵃ atd., nč. také stříslo Jg. a Kotsm. 15 (doudl.); – za pův. čertъ sln. črêt sumpfige Waldung, mrus. očeret Schilf im Wasser je stč. jm. míst. Třietež, Trzietez Poř. 1358 (14), UrbR. 397 a j., a vedle toho také Střietež, Strzyetez UrbE. 130, nč. Střítež; – za Třeboň, Třebová, z koř.
