Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<458459460461462463464465466>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

– sem náleží také sthněm. hh (= ch): kuchati z chohhon, kuchyně z chuhhina; – dílem je změněno v souhlásku jinou, na př.:

v h, v pohár mrus. pohar, maď. pohár, sthněm. behhar nov. Becher, ze střlat. bicarium Kluge 22, Mikl. Fremdw. 117; –

v k, v kalich ze sthněm. *chalih, chelich Uhlenb., – škola z lat. schola, – katekismus Herb. 632, – kronika Us., – korúhev stsl. chorągy z got. hrunga tyč Mikl. Etym. Wtb. 89, – kolera Btch. 438 (dbeč.), – stč. kór nč. kůr z chorus, – stč. melankolí, z melankolij Háj. herb. 248ᵃ, – Bakus Us. z Ba(c)chus, – ředkev ze stněm. retich retih a toto z lat. radix Mikl. 1. c. 122, – rokle z něm. Rachel Jg., rochle Lact. 31d, – šukati pol. szukać z něm. suchen; –

v f, ve fofr, fofrovati ze střhněm. focher a toto z lat. focarius Kluge 75.

ch se přisouvá a odsouvá.

1. ch je přisuto v dial. vochstře, bychstře podkrk. 51 m. ostře atd., – v podrichmať m. podřímati Pastrn. 150 (slc.), – v sg. nom. bratrch, vítrch, putrch (máslo) Šemb. 13 (česk. záp.), bratrch, větrch, cukrch BartD. 65 (val.). – V prachnic, prachmálo Us., Kotsm. 14, prachděd, prachbaba Kotsm. t., prachstarý Us., Neor. 8 je prach- místo pra-, mylným spojením se subst. prach: říká se „něco na prach rozbiti“ atp., odtud vzato stupňovací prach- a kladeno místo pra-. – V pl. gen. jelenuch, rakuch, mužuch, uších, lidích Šemb. 13 (záp.-česk.), synůch, chlapůch, kostích, uších BartD.87 (stjick.), stádo husích, pět groších, u súsedůch t. 65 (val.), dnich, dětich, husich t. 117 (laš.) atp. je -ch přidáno podle pl. gen. těch, dobrých atp.

2. ch je odsuto v ob. nežť, nešť z nech-ž-ť, nechżt HusPost. 105ᵃ;

– dále v stjick. šleta m. šlechta BartD. 88; – v dial. nasvál m. naschvál.

– Ve chřbet spodob. hřbet ob. řbet je odsuto vlastně h.

h.

1. Hláska h píše se literou h; někdy hh: hhrozw Kremsm. 92ᵇ.

2. V slovích domácích – a namnoze i v přejatých – je h střídnicí za starší g, nč. hora, noha, bůh je ze starého gora, noga, bóg, v. § 378. g je hláska doby staré a h jest její pokračování v době nové; hláskoslovné změny, které se při hrdelnicích vykonaly v době staré, předhistorické, dály se při g, nikoli při h, na př. sg. dat. stč. nozě, vok. bože, adj. boží atd. vznikly z nogê, boge, bogьjь atd., nikoli z nohě, bohe, bohí atd.

3. V době české historické změněno h v ch v chmatati v. hmatati,

chramostejl v. hranostaj pol. gronostaj, – chřtán v. hrtan stsl. grъtanь,

– pachrb v. pahrb, Lit. (výklad slov (G-), na pachrbu PassKlem. 200ᵇ a j.

– Dialekticky mění se hk (chk) ve vk (fk) v slovích: lehký, levký Šemb.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).