Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<361362363364365366367368369>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

skło t. Podobně ve Slezsku: čun m. čłn (člun), huk (hluk), tusty, huava, šua, uavka, muyn, duu (dluh), puu (pluh), uu (luh), muatiu; šva (šla), byva. čvovek BartD. 111 a 135. V písních Suš. čteme: otec ji posuau, co by děuau, štyry vouy, dva puuhy, bíuého ručníka 130; abych suužiu 61: Jura zavouau, co sem udëuau, uahodnymi suovy 99; na kohos vouaua, co to uděuaua 126; vyšeu, došeu 134; na miuého uúce 150; suožiu 155; biuú puachtu 165 atd. V EvOl. 138ᵇ psáno wywowaſe ni. vyvołáše; není-li to omyl pisecký, jest tím moravské obalování dosvědčeno v stol. XV.

Také slovenština má místy u na. I; na př. chuadný, žauoba, okouo atp. m. chładný atd., dau, biu, videu atp. m. dat atd., padnú (z padnuli) m. padnuł, šunko, dúho m. s⅛ko atd. Pastrn. 139 a 140. –

S obalováním souvisí také zraėna dialektických participií -;V v -iuł, -juł (v. § 167), na př. kúp-kúpjul, ztracjul Suš. 6S4, podzjul (poděl) t. 656, bʼuł (fem. biła), młuvuł (fem. młuviła), viśuł (fem. viseła) BartD. 103 (lašsk.): z bil bylo biu, a to změněno vlivem fem. bi/a v bju/, buŕ. – Podobné mění se ł také jinde ve slovanštině, zvláště ve vyslovováni dialektickém. –

Jiné změny souhlásky l.

l-r. Místo velbloud říká se verbloud ČČMus. 1864, 52 (podkrk. a j.), s čímž srov. rus. verbljud. Dále jest dial.: močár m. močál BartD. 63 (val.); korovrátek m. kolovrátek t.; práporá m. plápolá t. 30 (pomor. místy), mrhavý čas m. mlhavý t. 109 (laš.); Rozárka, liniár Us. a j.

l-m. Dolnobeč. vemblód m. velblúd Btch. 428; tu říká se také „ba šmaka“ m. šlaka t.

l-n. Titulové Jeho-Milost přetvořeno v Jemnost, Jemnost pán Us., mylným spojením s jemnost, jemný. Za leda je dial. neda-, nedakdo vedle ledakdo BartD. 14 (zlin.), matením s negací ne-. Mylně vykládáno také snúbiti ze sľúbiti; snúbiti je imperfektivní.

l-j. Za nelza, nelze (-lь) je dial. nejza BartD. 109 (laš., místy). Za cizí lolium (rostl.) je jilek Jg. Příjmení Balcar změněno v Bajcar BartD. 63 (val.).

Cizí l.

V slovích přejatých je za cizí l někdy tvrdé ł, na př. łoch sklep z něm. Loch, – łázeň z nhněm. Lase (ze střněm.) Mikl. Fremdw. 104 a Kluge 199, – łáhev z něm. dial. Lâge a toto z lat. lagena Mikl. t., kapitoła atd., – dílem l netvrdé (střední nebo měkké), na př. jilm lat. ulmus, sthněm. elm-boum, střhněm. elme, ilme Uhlenb., – lék stsl. lêkъ got. lêkeis Uhlenb., – lichva got. leihwan nhněm. leihen t., – lilek z lat. lolium Mikl. Fremdw. 106, – libček stč. ľubček ze sthněm. lubestecco

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).