hřmieti jest analogie až v iterativu hřímati atd. V těchto případech – je to vesměs v souhláskovém skupení na začátku slabiky přízvučné – odporoučí se výklad, že české ř je z ŕ, vzniklého z rь.
2. -rь1- bylo v koncovkách. Jsou to zejména koncovky:
-rьcь gen. -rъca atd.
Substantiva sem patřící mají v češtině v sg. nom. (akk., po případě též v pl. gen.), náležité -řec, za -rьcь, v gen. náležité -rcě za -rьca atd., odchylkou analogickou bývá však také nom. -rec a gen. -řcě atd. Na př. bratřec gen. bratrcě atd., bratrzecz Pass. 415, bratrcye t. 395, bratrczye Hrad. 98ᵃ atd.; odchylkou bratrzczy druhému Hrad. 19ᵇ, -ř-přejato z nom.; – dvořec gen. dvorcě atd., takový dworzecz KolC. 1589, de Dworzecz TomZ. 1430 st. 57; odchyl. dvorec, ten dworecz KolB. 1497. za jeho dworecz t. 1494, nč. dvorec, -r-přejato z gen. atd.; – hořec gen. horcě, horzecz ChirB. 116ᵃ, puol čieše horcze t. 291ᵇ, horczem a pelynkem Tkadl. 12ᵃ; odchyl. anal. hořc-, červeného horzcze Chir. 74ᵇ, nč. hořce atd.; – chrabřec gen. chrabrcě, pl. nom. chrabrci, odtud jm. míst. Chrabrci, Plachta de Cbrabrzecz Lún. ks. 1401; – chytřec gen. chytrcě, chitrzecz Pass. 433, MamC. 139ᵇ, mnozí chytrczy Štít. uč. 81ᵇ, od chytrczów HusPost. 3ᵃ; – jhřec gen. jhercě, ghrzecz Hrad. 95ᵃ, hrzecz Rozk. 1798, herżecz SlovKlem. 64ᵃ, hercie (sg. gen.) Kruml. 57ᵇ, jiní herezi Mill. 62ᵇ, ot herczow AlxB. 5, 33, yherczom Pulk. 172ᵇ, herczom Hrad. 97a, k herciem Kruml. 57ᵇ, s hercy Baw. 275; odchyl. heṙcom Mart. 62a, nč. herec; – klášteřec gen. kláštercě, klaſſterzecz OtcA. 150ᵇ, w klaſtercy Pass. 314, odchyl. nč. Klášterec; – kobeřec gen. kobercě, koberzecz Nom. 71ᵃ, Lact. 11ᵇ, Veleš., Rozk. a j., dachu jemu koberczie Ol. 2. Reg. 17, 28, w koberczich Ol. Ezech 27, 20, kobercy (pl. instr.) Baw. 202, koberczi ŠtítMus. 125ᵃ; odchyl. nč. koberec; – kořec gen. korcě, korzecz ŽKlem. 32, 7, Apoll. 133a, Lact. 27d, t. 44c čiest korcie Ol. Ezech. 45, 11, korczuow ML. 48ᵇ atd., odchyl. korecz Nom. 66ᵃ, KolB. 1495 a j., nč korec; – kostřec Steissbein gen. kostrcě, koſtrzecz Rozk. 866, Nom. 70ᵇ a j., až do koſtrce Sal. 337, na koſtrczy Rhas. 174 a 184; – mudřec gen. mudrcě, mudrzecz Pass. 309, ML. 60ᵇ, Lact. 152d, sezvali mudrczie Ol. I. Reg. 5, 11, mudrczow Pror. Dan. 2, 14, odchyl. mudrec Vus., nč. mudrc; – prapořec gen. praporcě, praporzecz Pulk. 88ᵇ, Veleš., Lact. 13d, na praporczyech MamD. 322ᵇ, odchyl. praporecz KolT. 1626, nč. praporec; – stařec gen. starcě, ſtarzecz Pass. 293, OtcB. 47ᵇ, Vít. 106ᵃ atd., stařec Kom. Jg., toho ſtarcie Pass. 292; odchyl. ſtareczKristB. 4a, starec Vel. Jg., nč. starec Us., stařec kniž.; – tvořec gen. tvorcě tworzecz Hrad. 93ᵇ, tworżecz Ben. Jg., tworczye nebeského Hrad. 14ᵃ, mezi tworczem a stvořením Kruml. 198ᵇ atd.; odchyl. svému tworzczy JiřKlem. 9, vok. tworzcze t., tvorec Das. Jg.; – -věřec gen. -věrcě, modlovyerczy Kremsm. 35ᵃ, nč. odchyl. jinověrec, nevěrec. – V Černohorec je vždy -r-, slovo je nové.
Pravidlo platí ovšem také o odvozeninách odtud pochodících. Je
