Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<334335336337338339340341342>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

starého, jsou utvořeny podle part. teša atp., odtud přejata koncovka -a, ale nikoli též změkčení.

re (s původním e) se mění v ře.

Vlastně psl. re se změkčilo v stčeské (před XIII stol.) ŕe, a ŕ- této slabiky změnilo se pak v sykavé ř-; srov. § 261. Ta změna děje se pravidelně. Na př. inf. řéci z rek-, sg. vok. bratře z -re, sg. gen. a pl. nom. akk. mateře z -re, præs. mřeš atd. z mьre-, béřeš atd. z bere-.

Odchylkou je r za intervokální ř v nč. bereš atd., vok. doktore, výbore atp., analogií podle beru, berou a podle nom. doktor, výbor atd.

O re-, které je za starší -, v. v § násl.

V slabice re- z - jest e temné, od něho neměkčí se r v ř nikdy; na př. ret z tъ, sg. instr. bratrem z bratmь (proti vok. bratře z pův. -re).

Také od vsutého e se r neměkčí; na př. pl. gen. barev, perel, forem.

V slovích přejatých re- dílem zůstává, na př. rek sthněm. wreccho, reccho exul, střhněm. recke Krieger, Held, angrešt stč. agrest, dol.-beč. redekva Btch. 429 ze sthněm. retih (a toto z lat. radix), – dílem mění se v ře-, na př. ředkev. –

Že se v slabice re (s původním e) změkčení stalo, znamenáme teprv od změny r v ř v XIII stol.; ale stejnou úvahou, jako na konci § předešlého, poznáváme, že změkčení bylo již před změnou tou, že se re změnilo v ŕe, a z toho že je potom ře.

se mění v ř.

Vlastně psl. se změkčilo v stčeské (před stol. XIII) ŕ(ь), a toto ŕ změnilo se pak v sykavé ř; srov. § 261.

V případech sem hledících jeví se v češtině nové i staré zvláště veliká nestejnost. Na př. za stejné gosk- a matesk- máme rozdílné horský a mateřský, za identické stacь je opět rozdílné stařec a starec atd. Nelze si mysliti, že by toto bezpravidlí bylo ode vždy. Bylo bezpochyby a zajisté pravidlo nějaké také zde, jako ve všech změnách jazykových; ale jest porušeno a nám zastřeno mnohými odchylkami, které se záhy vyvinuly. Odchylky ty způsobila analogie. Když je odčiníme nebo odmyslíme, objeví se pravidlo.

Při jeho výkladu rozeznávejme především – právě tak jako ve výkladu o změnách psl. ŕь v § 263 –, že psl. bylo dílem I. v řadě slabik jerových na místě sudém (2), dílem II. na místě lichém (1).

I. Psl. bylo v řadě slabik jerových na místě sudém, tedy 2.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).