158ᵇ a myfterzſka ména Kat. v. 1821, – purgmiſtrſka KolA. 1502 a purgmiſtrzſkey KolCC. 1571, – rejtharský Us. a reythařſký Vus., – z firzka t. j. z Syrska AlxB. 3, 34 a Syrzſku řěč OtcA. 428ᵇ, – Štyrsko Us. a Sſtyřſko Vus. 282, – švýcarský Us. a Sſweycařſký Vus. 283, – tatarský Us. a tatařſká země Vus., – uherský Us. a w uherzſkey zemi PassKlem. 168ᵇ. --
-rьstv-.
Vedle náležitého -rstv- bývá zde také odchylné -řstv-; výklad jako při -řský. Na př. bratrſtwo Otc. 492? a bratrzſtwo Ol. 1. Mach. 12, 3, – licomierſtwo ŠtítMus. 84ᵇ a liczomierzſtwo t. 74ᵇ, – obżerftwo ŠtítMus. 64ᵃ, ŠtítOpat. 33ᵇ, obzerftwye Modl. 49ᵇ, obzzerſtwi Kruml. 281ᵃ a obzerzſtwie Tkadl. 11ᵃ, obzerſtwye Alb. 92ᵇ atd. –
c) Psl. rь1 bylo na začátku slova, tedy rь1t-. To bylo jen ve tvarech slovesa řéci: praes. řku, řčeš, 3. pl. řkú, part. praes. řka, řkúc-, impt. řci, řcěte, part. řekl, -řkli, part. řčen atd. z rьk-, rьč- a rьc-. Na př. praes. rsku to (já) svD. 39, rzku já ŽKlem. 44, 2, když vem rzku DalC. 72, protož rzku Štít. uč. 65ᵇ, (oni) rzku ŽKlem. 34, 25 atd., nikdy rk-; – part. rska Jid. 92, rskuci t. 72, rzka ŽKlem. 104, 11, rzkuce t. 70, 11 atd., nikdy rk-; – k praes. a part. řk- patří také řik-: (já) slávu rz(i)ku ŽKlem. 17, 50 (i poškrabáno), zda by otpieral a rzika Rožmb. 19; – part. nerzkli by byli Hrad. 39ᵇ, rzkla jest Dalila Ol. Súdc. 16, 13, jako s’ rzkla t. 3. Reg. 17, 13, i rzkli sú t. Súdc. 18, 2; – impt. rzczy Pass. 66, rzczi Ol. Ex. 6, 6, rzcziemy t. 181, rzczyem Štít. ř. 2l7ᵇ, rzczyete Pror. 79ᵇ, rzciete Ol. Gen. 45, 9 atd., a rei ŽKlem. 34, 3, rczy Pass. 73, nerczy Štít. uč. 74ᵇ, rcyemy Krist. 11ᵇ, a rrczyete Hrad 75ᵇ atd.; – part. rzczen Pr. pr. 246, porzczeno Kat. v. 86, rzczenye t. v. 1926, vrzczene ŠtítJes. 381ᵃ, naržcženy KolŽ. 18ᵃ (1665) atd., a rczena Hrad. 34ᵇ, rczeny Rúd. 1381, narczen KolA. 21ᵃ (1508), vrczene místo OtcA 286ᵃ, vrczeny den Kat. v. 1140 atd. – Za rьk- je tu bez výjimky české řk-, a tato pravidelnost jakož i doklady řik- svědčí, že to není analogií podle part. řekl (rъ2klъ1) atp., nýbrž že tu dochováno změkčení staré, že tu byl tedy postup rьk-ŕьk-ŕk-řk. Za rьč- a rьc- pak jest stč. řč, řc a rč, rc vedle sebe, doklady s r- jsou však starší a hojnější; tu tedy podobá se, že rьt- se změnilo v rt-, jako v případech b), a řt- že vzniklo analogií.
Jiné případy změny r v ř.
267. Mimo případy vyložené v §§ předcházejícíh bývá r změněno v ř ještě také porůznu v některých příkladech jednotlivých. Zejména:
1. Po některých souhláskách a když následuje hláska jiná než i, y. Sem patří změny:
tr- v tř-; na př. třesktati vedle tresktati z trъskъtati, trzeſktal si corripuisti ŽWittb. 38, 12, trzeſkczy mě arguas t. 6, 2, trzeſkcze Tkadl.
