ri, ri- se mění v. ři, ři-.
264. Vlastně ri; ri- se změkčilo v stčeské (před XIII stol.) ŕi, ŕi-, a ŕ-těchto slabik změnilo se pak v sykavé ř-; srov. § 261.
1. Když po r následuje v téže slabice -i, -í, mění se r- v ř-. Na př. pokora a pokořiti; – beru a impt. beřiž; – hora a sg. lok. a plur. gen. pohoří (sg. lok. z -rьji, pl. gen. z -rьjь) atd.
Odchylkou odtud je dial. uderiti m. udeřiti; tak říká se na Moravě, BartD. 14 (zlin.) a j., Btch. 429 (dolnobeč.), uderila mě maměnka. uderila mě pro tebe Suš. 303, uderiua jedna uderiua druhá t. 366; oderet Neoral 9 atd. (mimo nářečí lašské, kdež jest udeřić BartD. 107); tak bylo i v moravštině staré, (bůh) vdery a uzdraviť vás EvOl. 132ᵃ (Oz. 6); tak i podkrk.: jeden druhého uderil ČČMus. 1864, 252. Jiné odchylky jsou: ob. impt. ber, der, per atp. m. beř(i), analogií podle beru atd.; – impt. vari, varite, skleslý v interjekci, mor. variti s časováním plným: odvaryť BartD. 240, odvaryla = odstoupila t., laň s toho hrobu nevaryła Kulda I, l66; – plur. nom. čtyry m. čtyři, též analogií; – tovaryš z –řiš.
V slovích přejatých zůstává ovšem většinou r, na př. ritieř střhněm. rîtære, richtář sthněm. richtâri, Kristus atd.; ale i tu bývá mnohdy ri změněno v ři, o čemž v. doleji v § 267, 3.
2. Když následuje samohláska praejotovaná (dvojhláska) ě, ie, ia, iá, iú, mění se r v ř. Na př. pokora dat. lok. stč. pokořě z pokorě, a toto z psl. -rê; – stč. hřiech z griech, a toto z psl. -rê-; – part. praes. stč. pokořě, pokořiec- z pokorě, pokoriec-, a toto z pokoria, pokoriác-, psl. -rę-: – kuře stč. kuřě z kurě a toto z kuria psl. -re; plur. kuřata z kuriata psl. -ręta; demin. kuřátko z kuriátko; – hora a sg. nom. akk. stč. pohořie z pogorie psl. -rьje, dat. pohořú z pogoriú psl. -rьju; – přál z priál psl. prьjalъ atd.
Odchylky: dial. adv. porád m. pořád; – rez- m. řěz-, domažl. parez, rezat, rezanka, hourezky (druh obuvi) Šemb. 17 a chod. 45; – šerad- m. šeřad-, šered- m. šeřěd·, na př. ſſeradnoft Mand. 36ᵇ vedle ſſerzadnoſt Ol. Mich. 1, 11, ſſeradne Štít. uč. 6ᵇ v. ſſerzadne Modl. 42ᵃ, ſſeredieti Lact. 236d, ſſeredij ChelčP. 228ᵇ v. ſerzedi HusW. 100ᵇ, ſſeredny ŠtítOp. 72 v. ſſerzedny Modl. 48ᵇ, ſſeredſtwie Brig. 47 v. ſſerzyedſtwye Pror. Jer. 3, 23 atd.; – škared- m. škařěd-, ſſkareda Tkadl. 39a v. sſkarzede t. 46ᵇ atd.; – nč. brečeti, břěčeti, nechať brzeczy NRada 619; – knižné nč. ústrety m. ústřety (tak ještě Jg.); – zlin. hore = nahoře, strela do toho! BartD. 14, ze slc.
Odchylka zdá se býti v part. mra, bera atp. vedle ořa, teša, přehlas. ořě, tešě, nč. oře, teše; ale participia -ra nejsou z pův. -rę ani z -rję, jako je ořa, teša z orję, tešę, nýbrž jsou to novotvary, ovšem původu velmi
