Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl I, Hláskosloví. Praha, 1963.
<<<<<245246247248249250251252253>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

rovněž tak slc. mezok. č. mezek, stč. mezh, z mezgъ; slc. som, č. jsem; doudl. též som, Kotsm. 10. Podobně sedom BartD. 45 (lhoteck.), sedom razy Suš. 353, part. pásoł, pékoł, spádoł BartD. 40 (hrozenk.), slc. niesol (č. nesl), viedol, piekol atd. V han. sedom, vosom jest o z u, vsuto tu tedy vlastně -u- Neoral 6. Příklady toho z doby staré jsou: (já) negſom EvVíd. 61, nynie ſom pravil t. 50. Vložené tu o je pohybné, jako jeho střídnice e: mezok gen. mezka, niesol fem. nesla atd.; v dial. vichor gen. vichora atd. BartD. 11 (zlin.) a Btch. 424 (dol.-beč.) zůstává vlivem nominativu.

V ohřeblo vedle hřeblo je složení s o-. V brva a obrvy jsou reflexy starých duplikátů těchto slov, srov. stsl. brъvь a obrъvь, srb. brv a obrva, mrus. brova a obyrvy, skr. bhrū a novopers. abrū-, ř. όφρΰς,Mikl. Etym. Wtb. 23.

o se odsouvá.

V stč. dokladech donoho dobrého Túl. 12 (m. do- onoho), dopata Otc. 361ᵃ (m. do-opata), pronu tvář AlxB. 4, 37 atp. (m. pro-onu atd., srov. § 178) není zřejmo, bylo-li tu dlouhé ó a tedy stažení (z o+o), či bylo-li o krátké a tedy odsutí.

Zřejmé máme odsutí z -a+o- ve výrazích:

an, ana, ano atp., = a’n z a-on atd.; na př. (Jidáš) počě rozprávěti an (= a on, t. Pilát) nechtěv doslyšěti vecě Jid. 108, dvě lodí anye stojíta Krist. 34ᵇ atd.; –

ande = a'nde z a-onde; na př. (Alexander) uzřě ande silné řěky AlxV. 690 a j.; –

nan- = na'n- z na-on-; na př. nan svět Hrad. 70ᵃ, nanen svět Rúd. 4ᵃ, nanom světě Štít. uč. 116ᵇ nanu ſtran Pass. 131, DalC. 36, AlxV. 1476, naney straně Pass. 313, na ne ſtranie Kruml. 75ᵇ, nany ſtranye AlxV. 2289, patři nany wogye t.1504, nejmáš viery nanyech AlxBM. 3, 11 (= na-oněch); –

nabě = na'bě z na-obě; na př. nabie ſtranye Pass. 311, ztranye nabie AlxB. 1, 41; –

naheň = na'heň z na-oheň; na př. svatý Pavel sbieráše dřevce nahen Štít. uč. 4ᵇ, (Ježíš klasy) vloživ nahen DětJež. 2ᵃ; –

nabličěj na’bličěj z na-obl-: ani na srdci ani nablyczyegy Alb. 12ᵃ. Nč. krátké an, ande svědčí, že tu nebylo dloužení náhradou, a že tedy v an, ande a tudíž i v případech ostatních není stažení, nýbrž prosté odsutí.

Dále jest odsuto -o, po případě vzniklé z něho -e, v ničs, nic' za starší ničso a ničse, něc za něco; v slc. nik m. nikt za nikto; v adv. kam za kamo a kame, tak za tako a take atp.; srov. § 182 č. 3 a 4. Podobně

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).